1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Zemřel syn“. Žalm Davidův.[1]2Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích!3Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat!4Moji nepřátelé ustoupí a padnou, před tvojí tváří zahynou,5neboť ses ujal mého soudu a mých práv, jako spravedlivý soudce na trůn usedáš!6Obořil ses na pohany, ničemy zničil jsi, jejich jméno smazals navždy, navěky!7Konec nepřátel – trvalé trosky! Zbořils jim města – není památky!8Hospodin bude vládnout navěky, aby nastolil právo, svůj trůn ustavil.9Sám bude spravedlivě soudit svět, národy bude spravovat poctivě.10Hospodin je útočištěm utlačených, útočištěm je v dobách soužení.11Ať v tebe doufají, kdo tvé jméno znají, neopustíš, Hospodine, ty, kdo tě hledají!12Zpívejte Hospodinu, jenž trůní na Sionu, o jeho skutcích povězte národům:13Mstitel prolité krve na ně myslí, nářek ztrápených mu není lhostejný!14Smiluj se, Hospodine, hleď na mé trápení, z ruky protivníků, z bran smrti mě vytrhni,15abych pak zvěstoval všechny tvé chvály, v branách Dcery sionské abych tvou spásu oslavil!16Do jámy, kterou vykopali, pohané padli, v síti, již nastražili, nohama uvízli.17Hospodin zjevil se! Zjednal právo! Darebáka vlastní dílo do pasti uvrhlo! higajon séla[2]18Ničemové musí odejít do podsvětí, všichni ti pohané, jimž je Bůh lhostejný!19Ubožák ale nebude zapomenut navždy, naděje ponížených nezhyne navěky!20Povstaň, Hospodine, proti lidské zvůli, před tvým soudem ať stanou národy!21Vyděs je, Hospodine, ať jsou zastrašeni, ať poznají pohané, že jsou smrtelní! séla