1Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův.2Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana.3Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad!4Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá?5Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla6Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje.7Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad!8V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má.9V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla10Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic!11Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte!12Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.13Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!