1Pro předního zpěváka. Žalm Hospodinova služebníka Davida, který tuto píseň zpíval Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.[1] I.2Miluji tě, Hospodine, sílo má!3Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana! Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad.4Vzýval jsem Hospodina – je hoden chvály – od mých nepřátel mě zachránil!5Provazy smrti mě obklopily, svým proudem mě strhla záhuba,6provazy hrobu mě ovinuly, osidla smrti mě dostihla.7Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik.8Zem se třásla, zem se chvěla, základy hor se pohnuly, před jeho hněvem se roztřásly.9Dým se valil z jeho chřípí, stravující oheň z jeho úst, plamenné blesky z něj vyšlehly.10Nebe rozťal, sestupuje, pod nohama černý mrak!11Cheruba zapřáhl, rozletěl se, vznesl se na křídlech větrných.12Závojem tmy jak skrýší obklopil se, mrak temný deštěm byl jeho stan.13Před jeho žárem se rozstoupila mračna, krupobití a blesky plamenné,14Hospodin v nebi zaburácel, hlas Nejvyššího zněl: krupobití a blesky plamenné!15Deštěm šípů rozehnal je, množstvím blesků rozdrtil!16Koryta řek byla obnažena, základy světa odkryty před řevem tvým, Hospodine, před tvým dechem zuřivým!17Sehnul se z výšin, uchopil mě, z mohutných vod mě vyprostil,18vyrval mě mocnému nepříteli, odpůrcům silnějším, než jsem byl.19Přepadli mě v den mé bídy, Hospodin mě však podpíral,20vyvedl mě na svobodu, uhájil mě, vždyť má mě rád! II.21Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost, za čistotu mých rukou mě odměnil.22Hospodinových cest jsem se pevně držel, svého Boha jsem nezradil!23Před sebou mám všechny jeho soudy, od jeho nařízení jsem se nevzdálil,24zůstal jsem před ním bez úhony, varoval jsem se hříchů svých.25Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost, za čistotu mých rukou před jeho očima.26Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně, k oddanému se chováš oddaně,27s čistým člověkem čistě naložíš, od zvráceného se však odvracíš.28Ty sám zachraňuješ ubožáky, pohledy povýšených ale ponížíš.29Ty, Hospodine, rozsvěcíš mou svíci, můj Bůh mi září v tmách.30S tebou vyrazím proti vojsku, ve svém Bohu hradby překonám!31Jak dokonalá je cesta Boží, jak ryzí je, co praví Hospodin – on je štít všech, kdo v něho doufají! III.32Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skálou, ne-li náš Bůh?33Tento Bůh mě vyzbrojuje silou, on činí dokonalou cestu mou.34Mým nohám udílí hbitost laní, staví mě na mé výšiny.35Mé paže učí, jak obstát v boji, mé ruce napínají i luk bronzový.36Podal jsi mi štít své spásy, podepřel jsi mě svou pravicí, sklonil ses, abys mě povýšil!37Daroval jsi mým krokům volnost, mé nohy nesklouznou.38Stíhal jsem nepřátele, dostihl je, nepřestal jsem, než jsem je porazil.39Udeřil jsem je, nevstanou znovu, skáceli se mi pod nohy!40Ty jsi mě vyzbrojil silou k boji, na kolena srážíš mé soky přede mnou.41Šíji mých nepřátel nastavil jsi mi, se svými protivníky jsem skoncoval.42Volali o pomoc, nikdo je nezachránil, volali k Hospodinu – žádná odpověď.43Jako prach ve větru rozdrtil jsem je, jak bláto na ulici jsem je rozdupal![2]44Z různic v lidu zachránils mě, za vůdce národů jsi mě postavil, lid, jejž jsem ani neznal, slouží mi!45Jen co mě uslyší, ihned poslouchají, cizáci krčí se přede mnou.46Cizáci přede mnou už se hroutí, vrávorají ven ze svých nor! IV.47Živ buď Hospodin, má skála buď požehnána, Bůh buď vyvýšen, má záchrana!48Bůh dopřává zadostiučinění, podmaňuje mi národy,49zprostřed nepřátel mě vyvádí. Pozvedáš mě nad mé soky, před násilníkem zachráníš.50Proto tě budu chválit mezi národy, tvé jméno, Hospodine, písní oslavím!51Svému králi dává mocná vítězství, svému pomazanému je milostiv – Davidovi a jeho semeni až navěky!