Tóbijáš 4 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Tobitova závěť

1 Onoho dne si Tobit vzpomněl na peníze, které si uložil u Gabaela v médských Ragách, 2 a řekl si: „Modlil jsem se, ať zemřu. Měl bych ale před smrtí ještě zavolat svého syna Tobiáše a říci mu o těch penězích.“ 3 Zavolal si tedy svého syna Tobiáše, a když za ním přišel, řekl mu: „Pohřbi mě, jak se patří. Matku cti^[1] a neopouštěj ji po všechny dny jejího života. Dělej jí radost a nikdy ji nezarmucuj. 4 Pamatuj, chlapče, co všechno jí hrozilo, když tě ještě nosila v lůně. Až umře, pohřbi ji vedle mě ve stejném hrobě. 5 Po všechny své dny pamatuj, chlapče, na Hospodina: nehřeš a nepřestupuj jeho přikázání. Po všechny dny svého života jednej spravedlivě a nevydávej se cestami nepravosti. 6 Vždyť ti, kteří se řídí pravdou, budou mít úspěch v tom, co dělají.^[2] 7 Všem, kteří jednají spravedlivě, dávej ze svého majetku almužny. A když dáváš almužnu, nebuď lakomý. Neodvracej svou tvář od žádného chudáka – Bůh pak jistě neodvrátí svou tvář od tebe. 8 Když máš nadbytek, dávej almužnu podle toho, a máš-li málo, neboj se dávat almužnu i z toho mála. 9 Ukládáš si tím výborný poklad pro den nouze,^[3] 10 neboť almužna vysvobozuje ze smrti a nenechá člověka vejít do temnot. 11 Pro všechny, kdo ji dávají, je almužna výborným darem před tváří Nejvyššího. 12 Dávej si, chlapče, pozor na veškeré smilstvo. Hlavně si vezmi manželku z rodu svých otců; neber si za ženu cizinku, která není z tvého otcovského kmene. Jsme přece synové proroků – Noe, Abraham, Izák a Jákob jsou od věků naši otcové. Pamatuj, chlapče, že ti všichni si brali manželky ze svého příbuzenstva. Byli pak požehnáni ve svých dětech a jejich potomstvo dostane zemi za dědictví.^[4] 13 Miluj své bratry, chlapče. Nepovyšuj se v srdci nad své příbuzné – nad syny a dcery svého lidu – tím, že by sis u nich nevybral manželku. Vždyť: ‚Povýšenost plodí zkázu a mnoho neklidu, lenost pak nedostatek a velkou chudobu. Lenost je totiž matkou hladu.‘^[5] 14 Nikomu, kdo pro tebe bude pracovat, nezadržuj mzdu přes noc, ale vyplať mu ji hned.^[6] Budeš-li sloužit Bohu, dostaneš i ty svou odměnu. Dávej si, chlapče, pozor při všem, co děláš, a chovej se vždy zdvořile. 15 Nikomu nedělej, co sám nemáš rád.^[7] Nepij víno tak, že by ses opil; ať tě na tvé cestě neprovází opilství. 16 O svůj chléb se rozděl s hladovým a své šaty dávej nahým.^[8] Čehokoli máš nadbytek, rozdej v almužnách. A když dáváš almužnu, neměj nepřející oko. 17 Nad hrobem spravedlivých nešetři chlebem, hříšníkům ale nedávej.^[9] 18 Od každého moudrého si nech poradit a žádnou užitečnou radou nepohrdej. 19 V každý čas dobrořeč Hospodinu Bohu a pros ho, ať se tvé cesty vyrovnají a všechny tvé počiny i záměry ať se podaří. Žádný národ si totiž sám neví rady, ale Hospodin jim dobře poradí. Hospodin ponižuje, kohokoli chce, až do nejhlubšího pekla. Pamatuj tedy, chlapče, na tato přikázání, ať ti nevymizí ze srdce.“

Vyzvedni peníze

20 „A teď ti, chlapče, něco prozradím. V médských Ragách jsem si u Gabaela, syna Gabriova, uložil deset talentů stříbra.^[10] 21 Neboj se, chlapče, že jsme zchudli. Budeš-li ctít Boha, vyhýbat se každému hříchu a dělat, co se líbí Hospodinu, tvému Bohu, budeš mít veliké bohatství.“

Český ekumenický překlad

Odkaz Tóbitův synovi

1 Onoho dne si vzpomněl Tóbit na stříbro, které uložil u Gebaela v médských Ragách, 2 a řekl si v duchu: „Hle, žádal jsem si smrt. Měl bych však zavolat svého syna Tóbijáše a povědět mu o tom stříbře, dřív než zemřu.“ 3 Zavolal tedy svého syna Tóbijáše, a ten k němu přišel. Řekl mu: „Řádně mě pohřbi! Cti svou matku a neopouštěj ji po všechny dny jejího života. Dělej, co se jí líbí, a ničím nezarmucuj jejího ducha. 4 Pamatuj na ni, synu, že mnoho zkusila, než ses narodil. Až zemře, pohřbi ji vedle mne v jednom hrobě. 5 Po všechny své dny, synu, měj na paměti Hospodina. Nehřeš a nepřestupuj jeho přikázání. Jednej spravedlivě po všechny dny svého života a nechoď po cestách nepravosti. 6 Vždyť ti, kdo se drží pravdy, budou mít zdar ve svém počínání. 7 Všem, kdo činí spravedlnost, prokazuj milosrdenství z toho, co máš. A když prokazuješ milosrdenství, ať tvé oko nezávidí. Neodvracej svou tvář od žádného chudáka, aby se neodvrátila Boží tvář od tebe. 8 Prokazuj milosrdenství podle toho, jak hodně máš; máš-li málo, neboj se prokazovat milosrdenství i z mála. 9 Dobrý poklad si tím ukládáš pro den nouze. 10 Milosrdenství totiž vysvobozuje ze smrti a nenechá tě, abys vešel do temnoty. 11 Milosrdenství je výborným darem pro všechny, kdo je prokazují před tváří Nejvyššího. 12 Chraň se, synu, všeho smilstva a především si vezmi ženu z potomstva svých otců. Neber si ženu cizinku, která není z kmene tvého otce, protože jsme synové proroků. Noe, Abraham, Izák, Jákob, to jsou naši otcové od věků. Pamatuj, synu, že ti všichni si vzali ženy z dcer svých bratří a byli požehnáni ve svých dětech, a jejich potomstvo dostane zemi za dědictví. 13 Hle, synu, miluj své bratry a nevyvyšuj se v duchu nad ně ani nad syny a dcery svého lidu, že by sis nechtěl vzít z nich ženu. Vždyť v povyšování je zkáza a mnohý nepokoj, v neúčinlivosti je ponížení a velká bída. Neúčinlivost je matka hladu. 14 Nezadržuj u sebe mzdu žádnému člověku, který bude u tebe pracovat, ale hned mu ji vyplať. Budeš-li sloužit Bohu, bude odplaceno tobě. Měj se na pozoru, synu, při všech svých činech a buď ukázněný ve všem svém chování. 15 Co sám nenávidíš, nikomu nečiň! Nepij víno až do opilosti, a nechť s tebou po tvých cestách nechodí opilství. 16 Ze svého chleba dávej hladovému a ze svých oděvů nahým. Vším, čeho máš přebytek, prokazuj milosrdenství, a tvé oko ať nezávidí, když prokazuješ milosrdenství. 17 Rozdávej štědře své chleby nad hrobem spravedlivých, ale nedávej hříšníkům. 18 Vyžádej si radu u každého rozumného člověka a žádnou užitečnou radou nepohrdej. 19 V každé době dobrořeč Hospodinu, svému Bohu, a vypros si od něho, aby tvé cesty byly přímé a všechny tvé stezky a záměry se zdařily. Žádný národ nemá v moci svůj záměr, nýbrž sám Hospodin jim dává všechno dobré. Koho však chce, ponižuje Hospodin až do nejhlubšího podsvětí. Nuže, synu, pamatuj na tyto příkazy, ať se ti nevytratí ze srdce. 20 A nyní ti povím o deseti talentech stříbra, které jsem uložil u Gebaela, syna Gabrího v médských Ragách. 21 Neboj se, synu, že jsme zchudli. Máš mnoho dobrého, jestliže se bojíš Boha, utíkáš od všeho hříchu a činíš dobře před Hospodinem, svým Bohem.“