Sírachovec 38 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Lékař léčí, Hospodin uzdravuje

1 Važ si lékaře, jak si za své služby zaslouží, vždyť i jeho stvořil Hospodin. 2 Umění léčit má přece od Nejvyššího, i král se mu za ně dary odvděčí. 3 Lékaře jeho vědění povýší, získá mu obdiv i před velmoži. 4 Hospodin dal ze země vyrůst léčivým bylinám a rozumný člověk jimi nepohrdá. 5 (Nezesládla snad voda od kusu dřeva, aby se ukázala jeho síla?^[1] 6 Hospodin daroval lidem vědění, aby ho ctili za jeho divy.) 7 Lékař těmi bylinami léčí a odstraňuje bolest, mastičkář z nich připravuje lék. 8 Jeho díla tak nikdy neskončí a jeho pokoj zavládne všude na zemi. 9 Nepřehlížej to, chlapče, když jsi nemocný, ale modli se k Hospodinu a on tě uzdraví. 10 Zanech provinění, napřim své ruce a od každého hříchu očisti své srdce. 11 Obětuj kadidlo s bílou moukou jako památeční díl^[2] s nejlepším olejem, jaký si můžeš dovolit.^[3] 12 Potom dej prostor lékaři – vždyť i jeho stvořil Hospodin – nenech ho odejít, vždyť je ti potřebný. 13 Někdy mají tvůj život v rukou lékaři; 14 i oni se totiž modlí k Hospodinu, aby jim pomohl dát nemocným úlevu a uzdravení, aby mohli žít. 15 Kdo hřeší před svým Stvořitelem, ať padne do rukou lékaře!^[4]

Zármutek nad mrtvým

16 Chlapče, nad mrtvým prolévej slzy, naříkej jako v hrozné bolesti. Zaopatři tělo s patřičným obřadem a nezanedbej jeho pohřeb. 17 Plakej hořce a vroucně naříkej, zachovej smutek podle pravidel – jeden dva dny, ať nepřijdeš do řečí, potom se ale nechej utěšit. 18 Zármutek totiž vede ke smrti a zarmoucené srdce připravuje o síly. 19 Zármutek zůstává i po neštěstí a život ubožáka je zoufalý. 20 Nepropadej v srdci zármutku, zažeň jej a pamatuj na vlastní konec. 21 Nezapomeň, že není návratu – mrtvému nepomůžeš, sobě ublížíš. 22 Pamatuj na jeho osud, vždyť i tvůj bude takový – on včera, a dnes ty! 23 Ulož s mrtvým k odpočinku také vzpomínky a už netruchli – jeho duch je pryč.

Úděl řemeslníků

24 Znalec Písma pro svou moudrost potřebuje klid; kdo nemá moc povinností, dosáhne moudrosti. 25 Jak může dojít moudrosti zemědělec, který se stará jenom o bodec? Jím žene krávy a stará se jen o ně a jediné, o čem mluví, je dobytek; 26 své srdce věnuje orání brázdy a spánek obětuje krmení jalovic. 27 Tak i každý umělec a řemeslník, který pracuje dnem i nocí – jako ten, kdo vyrývá rytiny do pečetí a trpělivě vytváří stále nové vzory – své srdce věnuje zpodobení předlohy a spánek obětuje, aby dílo dokončil. 28 Tak i kovář, co stojí u kovadliny a věnuje se práci s železem – oheň a kouř mu stravují tělo, zatímco bojuje s žárem pece, údery kladiva mu ohlušují sluch, zatímco sleduje tvar výkovku – své srdce věnuje dokončení díla a spánek obětuje konečné úpravě. 29 Tak i hrnčíř, co sedí u svého kruhu a roztáčí ho nohama – stále má starosti o své dílo, přemýšlí, kolik by toho mohl udělat, 30 rukama dává hlíně tvar a přemáhá ji nohama – své srdce věnuje závěrečné glazuře a spánek obětuje, aby čistil pec. 31 Ti všichni se spoléhají na své ruce a každý je mistrem ve svém řemesle; 32 bez nich by nemohlo město rozkvétat, nedalo by se bydlet ani cestovat. 33 V městské radě ale nejsou k nalezení, neobsazují přední místa ve shromáždění, na soudném stolci nikdy nesedí, nerozjímají nad zákony a rozsudky. 34 Nevynikají právním vzděláním a nejsou zběhlí v moudrých výrocích. Svět ale stojí právě na nich – když konají svou práci, jako by se modlili!

Český ekumenický překlad

Lékař a nemoc

1 Vzdávej lékaři patřičnou úctu, protože ho potřebuješ, neboť i jeho stvořil Hospodin. 2 Od Nejvyššího má schopnost léčit a od krále přijímá dary. 3 Lékařské vědění ho vyvyšuje, i u velmožů sklízí obdiv. 4 Hospodin stvořil léčivé byliny ze země a rozumný člověk se jich neodříká. 5 Což nezesládla voda dřevem, aby byla poznána jeho síla? 6 On sám dal lidem vědění, aby byl oslavován pro své obdivuhodné skutky. 7 Jimi léčí a tiší bolest, lékárník z nich připravuje lék, 8 aby jeho skutky nevymizely a na zemi aby byl stále jeho pokoj. 9 Synu, svou nemoc nepodceňuj, ale pros Hospodina, a on tě uzdraví. 10 Zanech přestoupení, vztáhni ruce k dobru a očisti srdce od každého hříchu. 11 Přinášej oběť zápalnou jako libou vůni a oběť přídavnou z bílé mouky. Přinášej jako oběť tuk, buď štědrý, jak jen můžeš. 12 Pak dej lékaři příležitost, vždyť i jeho stvořil Hospodin. Ať není daleko od tebe, když ho potřebuješ; 13 někdy je úspěch v jejich rukou. 14 Vždyť i oni budou prosit Hospodina, aby se jim podařilo přinést nemocnému úlevu a uzdravení k záchraně života. 15 Kdo hřeší před tím, kdo je jeho tvůrcem, ať padne do rukou lékaře.

Zármutek

16 Synu, nad mrtvými prolévej slzy a začni naříkat jako ten, kdo velmi trpí. Postarej se o jeho tělo, jak náleží, a nezanedbej jeho pohřeb. 17 V hořkém pláči a úpěnlivém nářku zachovávej dny smutku, jak se sluší, jeden den nebo dva, aby tě nepomlouvali, a pak se dej potěšit v zármutku. 18 Ze zármutku totiž vzniká smrt, zármutek v srdci podlamuje sílu. 19 Přijde-li neštěstí, zármutek časem přejde, ale životní úděl chudáka nepřestává deptat srdce. 20 Své srdce nevydávej na pospas zármutku, zažeň jej tím, že si pomyslíš na svůj vlastní konec. 21 Nezapomeň, že cesta nevede zpět, mrtvému nepomůžeš a sobě jen uškodíš. 22 Pamatuj: „Jaký soud byl vynesen nade mnou, takový bude i nad tebou, nade mnou včera, nad tebou dnes.“ 23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá i vzpomínka na něho, nech se brzy potěšit, když jeho duch odešel.

Chvála dobrého písaře

24 Moudrost písaře roste ve volné chvíli klidu, a kdo je ušetřen starostí, může se věnovat moudrosti. 25 Jak se může věnovat moudrosti ten, kdo drží pluh, a kdo se pyšní bodcem na dobytek? Popohání stádo, je zaměstnán prací pro ně a vypráví o mladých býčcích. 26 Má plnou hlavu toho, jak vést brázdy, a nespí kvůli krmení jalovic. 27 Tak je to s každým řemeslníkem a mistrem, který pracuje v noci jako ve dne. Ti, kdo vyrývají pečetní prsteny, trpělivě tvoří rozmanité ozdoby. Celým srdcem se snaží, aby obraz byl jako živý, a nespí dlouho do noci, aby dílo dokončili. 28 Podobně kovář, jenž stojí u kovadliny a vyzná se v práci s kovem. Oheň a dým mu vysušují tělo, potýká se s žárem výhně, zvuk kladiva ho ohlušuje, očima při tom sleduje přesnost tvaru, celým srdcem se snaží, aby dokončil dílo, a nejde spát, dokud je nedokončil a neozdobil. 29 Stejně tak hrnčíř, který sedí u své práce a nohama roztáčí hrnčířský kruh. Je přeplněn starostmi o své dílo, záleží mu totiž na tom, aby jeho výrobků byl dostatek. 30 Svýma rukama dává hlíně tvar, nohama zdolává její tuhost, celým srdcem se snaží, aby dokončil polevu, a nejde spát proto, aby vyčistil pec. 31 Ti všichni se spolehli na své ruce a každý si ve svém řemesle moudře počíná. 32 Bez nich není možné vybudovat město, nejsou tam jako cizinci, nemusejí být stále na cestách. 33 Avšak do rady lidu nejsou voleni, ve shromáždění nezaujímají přední místo, nezasedají v soudcovském křesle, v Zákoně a právu se nevyznají. 34 Nevykazují ani vzdělání ani znalosti práva a v podobenstvích nejsou zběhlí, ale přesto jsou oporou stvoření v tomto věku, i když se jejich modlitba týká jen díla dne.