Přihlaste se zdarma

Sírachovec 14

Bible, překlad 21. století

1 Blaze člověku, který se neprovinil ústy a nemusí se trápit svými hříchy. 2 Blaze tomu, koho neobviňuje svědomí a kdo neztrácí svou naději. 



3 Skrblíkovi bohatství nijak neprospěje – k čemu je jmění lakomci? 4 Co ušetří na sobě, hromadí pro jiné, jeho majetek druzí prohýří. 5 Na koho bude hodný ten, kdo je k sobě zlý, kdo se svým jměním neumí potěšit? 6 Kdo nepřeje ani sobě, je ze všech nejhorší – sám se tak trestá za své špatnosti! 7 I když koná dobro, koná ho nevědomky; nakonec svou špatnost stejně prozradí. 8 Člověk s nepřejícím pohledem je zlý,[1] odvrací tvář a druhé přehlíží. 9 Oko hrabivce nemá nikdy dost, duši mu vysouší zlá nepravost. 10 Zlé oko je nenasytné, i když jde o chleba, u jeho stolu je ale bída! 11 Chlapče, máš-li majetek, užívej si jej a přinášej Hospodinu náležité oběti. 12 Pamatuj, že smrt nepočká a ujednání s podsvětím neznáš. 13 Dokud neumřeš, prokazuj dobro příteli, štědře rozdávej, co ti síly dovolí. 14 Nenech si ujít dobrý den, ať tě tvůj díl dobrých tužeb nemine. 15 Nezanecháš snad svůj výdělek jinému? Nepřipadne plod tvé dřiny dědicům? 16 Dávej a ber a užívej života, vždyť v podsvětí už není žádné pohodlí. 17 Všechno živé stárne jako šat, od věků je ujednáno: Musíš zemřít! 18 Jako listí na košatém stromě – jedno opadává, jiné vyraší, tak jsou i pokolení z masa a krve – jedno umírá, druhé se narodí. 19 Každé lidské dílo práchniví a mizí a kdo je vytvořil, se ztratí s ním. 



20 Blaze člověku, který se oddá moudrosti a který chce s rozumností hovořit. 21 Kdo v srdci přemítá o jejích cestách a promýšlí její tajemství. 22 Vydej se za ní jak ohař po stopě, na jejích cestách na ni vyčkávej! 23 Kdo nakukuje do jejího okna, ten u jejích dveří poslouchá. 24 Kdo u jejího domu táboří, zatluče kolík do jejích zdí. 25 Kdo postaví svůj stan blízko ní, spočine ve šťastném obydlí. 26 Kdo svěří své děti do její ochrany, bude nocovat pod jejími větvemi. 27 V jejím stínu najde úkryt před horkem a v její slávě spočine. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Sírachovec 14

Český ekumenický překlad



1 Blaze člověku, který se neprohřešil svými ústy a nezakusil trýzeň zármutku pro své hříchy.  2 Blaze tomu, koho neobviňuje svědomí a kdo neztratil naději.  3 Skrblíkovi není bohatství k ničemu dobrému a nač je majetek závistivci?  4 Kdo hromadí a sám sobě utrhuje, hromadí pro jiné, a jeho poklady prohýří cizí.  5 Kdo je na sebe zlý, na koho bude dobrý? Nebude mít radost ani ze svého majetku.  6 Není horšího člověka než ten, kdo nepřeje sám sobě; v tom je odplata za jeho špatnost.  7  I když udělá něco dobrého, udělá to proto, že se zapomněl, ale nakonec ukáže svou špatnost.  8 Zlý je ten, kdo se dívá nepřejícím okem, odvrací tvář a lidi přehlíží.  9 Oko chamtivce nemá dost na svém podílu a nepřejícná nespravedlnost činí duši vyprahlou.  10 Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.  11 Synu, když něco máš, využij to k vlastnímu dobru, přitom však Hospodinu přinášej oběti, jak se sluší.  12 Pamatuj, že smrt nepočká a smlouva s podsvětím ti nebyla odhalena.  13 Dříve než skonáš, prokazuj dobro příteli a podle svých možností mu s ochotou dávej.  14 Nezbavuj se dobrodiní, které ti nabízí den, a díl toho, po čem právem toužíš, ať tě nemine.  15 Cožpak nezanecháš plody své námahy jinému a což nebudou výsledky tvé dřiny rozděleny losem?  16 Dávej i ber, dopřávej si podle chuti, vždyť v podsvětí žádné rozkoše nenajdeš.  17 Všechno tvorstvo zvetší jako oděv; od věků platí výrok: „Určitě zemřeš.“  18 Jako listí rašící na košatém stromu, kde jedno opadá a druhé vypučí, je stejné i pokolení z masa a krve; jedno skonává, zatímco druhé se rodí.  19 Každé lidské dílo podléhá rozpadu a pomíjí, a kdo na něm pracoval, odejde s ním.  



20 Blaze člověku, který hloubá o moudrosti a rozumu užívá k přemýšlení,  21 který v nitru promýšlí její cesty a uvažuje nad tím, co v sobě skrývá.  22 Vyjdi za ní jako stopař a číhej na jejích cestách!  23 Kdo nahlíží do oken moudrosti a u jejích dveří naslouchá,  24 kdo se utáboří blízko jejího domu, kdo zarazí stanový kolík u jejích zdí  25 a těsně u ní postaví svůj stan, ten spočine v přístřeší dobra,  26 svěří své děti do její ochrany, bude nocovat pod jejími větvemi,  27 chráněn proti žáru, a spočine v její slávě.