1Moudrost poníženého jej povýší a usadí jej mezi velmoži.2Nechval člověka kvůli jeho kráse a nikým nepohrdej pro jeho vzhled.3Včela je nepatrný létající hmyz, její plody jsou ale ze všech nejsladší.4Nechlub se šaty, které nosíš, a v den, kdy jsi poctěn, nezpychni. Hospodinova díla jsou totiž mimo chápání a jeho skutky jsou lidem ukryty.5Mnozí vládci museli usednout na zem a korunován byl ten, na koho nikdo nemyslel.6Mnozí velmoži se dočkali strašné potupy a slavní muži padli do rukou jiných.
Dostůj svým závazkům
7Nikoho neobviňuj, dřív než věc vyšetříš, nejprve přemýšlej, pak teprv kárej.8Nedávej odpověď, dřív než vše vyslechneš, a neskákej člověku do řeči.9Nehádej se o to, co se tě netýká, a nepleť se do sporů mezi hříšníky.10Nezabývej se, chlapče, mnoha věcmi – budeš-li dělat příliš, přijdeš k úhoně. Poženeš-li se, ničeho nedosáhneš, dáš-li se na útěk, nezachráníš se.11Někdo se snaží, namáhá a vyčerpává, ale čím více dělá, tím více strádá.12Jiný je malátný a potřebuje pomoc, síly má málo a bídy víc než dost, Hospodin ale na něj milostivě shlédne a z jeho ponížení ho povznese –13povýší jej tak, že se mnozí podiví.14Štěstí i neštěstí, život i smrt, chudoba i bohatství, vše pochází od Hospodina.[1]17Dar Hospodinův zůstane zbožným a díky jeho přízni se jim bude dařit navěky.18Někdo bohatne odříkáním a lakotou a za odměnu dostane tento úděl:19Řekne si: „Konečně klid, teď si užiji svého majetku,“ nezná však příští okamžik, kdy zemře a všechno zanechá jiným.[2]20Dostůj svým závazkům a žij podle nich, při svém úkolu zůstaň do stáří.21Neobdivuj skutky hříšníka, spoléhej na Hospodina a své dílo dělej dál, vždyť je tak snadné v Hospodinových očích, nechat rychle a náhle zbohatnout chudáka.22Hospodinovo požehnání odmění zbožné, jeho požehnání náhle rozkvete.23Neříkej: „Co ještě potřebuji? Co bych si ještě opatřil?“24Neříkej: „Já si vystačím.[3] Co zlého se mi teď může přihodit?“25V den štěstí se zapomíná na neštěstí v den neštěstí se nevzpomene na štěstí.26Neboť pro Hospodina je snadné v den smrti odplatit člověku podle jeho jednání.27V hodině útrap se zapomíná na přepych, když člověk umírá, ukáže se, jaký byl.28Neblahořeč nikoho před jeho smrtí; člověk se pozná podle toho, jak skončí.[4]
Pozor na zlé lidi
29Nevoď každého k sobě domů, podvodník zná totiž mnoho lstí.30Srdce pyšného je jak nastražená koroptev – vyhlíží tvou zkázu jako zvěd.31Číhá, jak by dobro ve zlo obrátil, i nejkrásnější věci pohaní.32Od jiskry se rozhoří oheň v uhlících a hříšný člověk baží po krvi.33Dej pozor na ničemu, chystá neštěstí; ať tě nepřivede navždy do hanby.34Otevři domov cizímu a způsobí ti zmatky, i tvým nejbližším tě odcizí.
Sírachovec 11
Český ekumenický překlad
Spoléhání na člověka a na Boha
1Poníženému pozvedne jeho moudrost hlavu a usadí ho mezi velmoži. 2Nechval člověka pro jeho krásu a nepohrdej nikým pro jeho vzhled. 3Včela je sice malá mezi létajícími tvory, ale to, co dává, je ze všeho nejsladší. 4Nebuď domýšlivý na oděv, který oblékáš, a nevynášej se, budeš-li oslavován; neboť obdivuhodné jsou skutky Hospodinovy, lidem však zůstávají skryty. 5Mnozí vládcové byli donuceni usednout na zem, a korunu dostal ten, na něhož nikdo nepomyslel. 6Mnozí vladaři byli velmi potupeni a mužové proslavení byli vydáni na milost cizincům. 7Neobviňuj, dokud nevyšetříš vinu, napřed hleď pochopit, potom kárej. 8Dokud jsi nevyslechl, neodpovídej, neskákej nikomu do řeči. 9Nehádej se o to, do čeho ti nic není, a nevměšuj se do rozepře hříšníků. 10Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou; vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny; třebaže se budeš honit, nestihneš to, a dáš-li se na útěk, neunikneš. 11Někdo se pachtí, namáhá a spěchá, a má tím větší nedostatek. 12Někdo byl váhavý, potřeboval pomoc, chyběla mu síla, chudoby měl nadbytek, ale Hospodin na něj pohlédl dobrotivým okem. Pozvedl ho z jeho ponížení, 13vyvýšil jeho hlavu, takže mnozí nad ním užasli. 14Dobro i zlo, život i smrt, chudoba i bohatství, to vše je od Hospodina. 17Dar Hospodinův setrvá při zbožných a jeho přízeň bude přinášet zdar na věky. 18Někdo bohatne šetrností a chamtivostí, ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn: 19Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout, nyní budu hodovat ze svého majetku,“ ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas, a to, co měl, zanechá jiným a umře.
Varování před svévolí a svévolníky
20Stůj ve své smlouvě a věnuj se jí a zestárni při svém díle. 21Neobdivuj činy hříšníka. Věř Hospodinu a vytrvej ve své dřině, neboť Hospodinovi je snadné nečekaně rychle obohatit chudáka. 22Odměnou zbožného je požehnání od Hospodina; on dá svému požehnání vykvést v krátké době. 23Neříkej: „Čeho je mi třeba? Co mi ještě chybí dobrého?“ 24Neříkej: „Mám všeho dostatek. Co se mi může stát ještě zlého?“ 25Ve dnech dobrých se zapomíná na zlé a ve dnech zlých se nevzpomene na dobré, 26vždyť pro Hospodina je snadné i v den skonání člověka odplatit mu podle jeho činů. 27Chvíle přítomného strádání dává zapomenout na všechna potěšení, až při skonu člověka se odhalí jeho skutečná povaha. 28Neprohlašuj nikoho za blaženého, dokud nevydechne naposled, až na dětech se totiž pozná pravý muž. 29Neuváděj každého člověka do svého domu; nepoctivost má mnoho tváří. 30Jako nastražená koroptev bývá srdce pyšného. Jako na tvůj pád do sklopce číhá vyzvědač 31a strojí úklady, převrací dobro ve zlo, pomluvou pošpiní i to nejvzácnější. 32Z ohnivé jiskry vzniká spousta žhavého uhlí a úklady hříšníka končí krveprolitím. 33Varuj se zlosyna; osnuje zlo, aby navěky poskvrnil tvou pověst. 34Připusť si do domu cizího a on ti způsobí starosti a odcizí tě i tvým nejbližším.