1Slovo Hospodinovo, které dostal Ozeáš, syn Beériho, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše a za vlády izraelského krále Jeroboáma, syna Jehoašova.[1]
Děti ze smilstva
2Zde začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: „Jdi, vezmi si ženu oddanou smilstvu a budeš s ní mít děti ze smilstva. Tato země totiž opustila Hospodina jako smilná nevěstka.“3A tak šel a oženil se s Gomerou, dcerou Diblaimovou. Ta pak počala a porodila mu syna.4Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej mu jméno Jizreel, Boží setba. Už brzy totiž potrestám Jehuův dům za jizreelské vraždění[2] a skoncuji s izraelským královstvím.5Toho dne zlomím luk Izraele v údolí Jizreel.“6Gomer pak počala znovu a porodila dceru. Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej jí jméno Lo-ruchama, Nemilovaná. Už se totiž nad domem Izraele nesmiluji; víckrát už jim neodpustím.7Nad domem Judy se ale smiluji a zachráním je – nikoli ovšem skrze luk a meč, bitvu, koně či jezdce, ale skrze Hospodina, jejich Boha.“8Jakmile Gomer odkojila Lo-ruchamu, znovu počala a porodila syna.9Hospodin řekl: „Dej mu jméno Lo-ami, Ne můj lid. Nejste totiž můj lid a já nejsem váš Bůh.“
Ozeáš 1
Český ekumenický překlad
OBVINĚNÍ LIDU - — Povolání proroka - Prorokovo manželství je znamením Hospodinova vztahu k nevěrnému lidu.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Ozeášovi, synu Beérovu, za judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše a za izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova. 2 Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: „Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina.“ 3 On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna. 4 I řekl mu Hospodin: “Pojmenuj ho Jizreel, neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům za krev prolitou v Jizreelu; zruším království izraelského domu. 5 Stane se v onen den, že přelomím Izraelovo lučiště v dolině Jizreelu.“ 6 Opět otěhotněla a porodila dceru. Řekl mu: „Pojmenuj ji Lórucháma (to je Neomilostněná), protože nadále nebudu izraelskému domu milostiv; dost jsem jim promíjel. 7 Domu judskému však budu milostiv. Zachráním je skrze sebe, Hospodina, jejich Boha; nezachráním je lukem, mečem a válkou, koni a jezdci.“ 8 Když odstavila Lóruchámu, otěhotněla a porodila syna. 9 I řekl: “Pojmenuj ho Lóami (to je Nejste-lid-můj), neboť vy nejste můj lid a já nejsem váš Bůh.“