1Jiný se chystá k daleké cestě, hodlá se plavit přes bouřlivé moře – a vzývá dřevo chatrnější než loď, která ho poveze!2Tu loď totiž vymyslela touha po zisku a vyrobilo ji moudré řemeslo,3řídí ji však, Otče, tvá prozřetelnost, neboť ty jsi vyznačil cestu po moři a bezpečnou stezku mezi vlnami.4Tak jsi ukázal, že vždy dokážeš zachránit, aby se mohl plavit i ten, kdo to neumí.5Chceš, aby tvá moudrá díla nebyla bez užitku, a tak lidé svěřují život i nepatrnému dřevu a živi a zdrávi proplují bouří na voru.6Vždyť i na počátku, když hynuli pyšní obři,[1] naděje světa našla útočiště na voru a řízením tvé ruky zanechala světu sémě nového rodu.[2]7Požehnáno je dřevo, jež slouží spravedlnosti,8prokletá však modla – i ten, kdo ji vytvořil! On protože ji vyráběl, ona protože ji, pomíjivou, nazývají bohem.9Bezbožníka i jeho bezbožnost si Bůh oškliví stejně –10výtvor i jeho tvůrce proto stihne trest.11I modly pohanů proto čeká soud, neboť jsou v Božím stvoření ohavnost; jsou to pasti lidských duší a léčky pro nohy nemoudrých.
Počátky a konce modloslužby
12Vynález model byl počátkem smilstva, jejich objev zkázou života;13vždyť zpočátku nebyly a nebudou navěky!14Lidskou pomýleností vstoupily na svět, a proto je čeká rychlý konec.15Otec sžíraný předčasným zármutkem si udělal sošku náhle ztraceného dítěte a kdysi mrtvého člověka začal ctít jako boha. Pro svou čeleď ustanovil tajné rituály a zasvěcovací obřady,16a když se ten bezbožný zvyk časem ujal, stal se zákonem a sošky se uctívaly na královský rozkaz.17Když se totiž lidé nemohli klanět vladařům, neboť bydleli daleko, představili si tam v dálce jejich podobu a vystavili na odiv sochu ctěného krále, aby mu mohli, i když byl nepřítomný, horlivě pochlebovat, jako by tam byl.18Umělcova ctižádost pak k šíření kultu přiměla i ty, kdo toho krále neznali.19Nejspíš se chtěl vladaři zavděčit, a tak jeho podobu šikovně přikrášlil.20A lid přivábený půvabem jeho díla začal považovat za předmět nábožné úcty někoho, kdo ještě před nedávnem byl ctěn jen jako člověk.21Toto se všem živým stalo pastí, neboť lidé porobení mocí či neštěstím připsali ono nevyslovitelné Jméno dřevu a kamení.22Jako by nestačilo, jak se pletli v poznání Boha, jejich život je kvůli nevědomosti jeden velký boj a oni to zlo ještě považují za pokoj.23Rituálně vraždí děti, konají tajné obřady a divoké hostiny s podivnými mravy,24nedbají na čistotu života ani manželství, jeden druhého zákeřně vraždí a trápí cizoložením.25Je toho celá hromada: krvelačnost, vražda, lest a zlodějina, úplatky, věrolomnost, vzpoura a křivá přísaha,26projevy nepřátelství vůči nevinným, a zapomínání na dobrodiní, prznění duší a střídání pohlaví, nepořádek v manželství, život v cizoložství a neřesti.27Tento kult model, jež ani nelze jmenovat, je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.28Tito lidé třeští v bujarém veselí, prorokují lži, oddávají se neřesti a lehce skládají křivé přísahy.29Spoléhají totiž na bezduché modly, a tak se nebojí, že za ty falešné přísahy budou ztrestáni.30Za obojí je však stihne spravedlivý trest – za to, že špatně smýšleli o Bohu a propadli modlářství, a za to, že pohrdli Svatostí a lstivě skládali křivé přísahy.31Když totiž ti zločinci přísahají na modly, nečekají je žádné zázraky, ale spravedlivý trest, který vždy stíhá hříšníky.
Kniha Moudrosti 14
Český ekumenický překlad
Poblouznění modlářů nezůstane bez trestu
1Když se zase jiný připravuje k plavbě a hodlá se pustit přes divoké vlny, vzývá dřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese. 2Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku a zhotovila ji moudrost řemeslníka; 3ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí, neboť tys i mořem razil cestu a vlnami bezpečnou pouť. 4Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho, i kdyby někdo nezkušený vyplul na moře. 5Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity, proto i kusu dřeva svěřují lidé svůj život, na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou. 6Už na počátku, když vymírali zpupní obrové, uchýlila se naděje světa do člunu, a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení. 7Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti, 8ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla, jakož i ten, kdo ji vyrobil. On proto, že to udělal, a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem. 9U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole, 10a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem. 11Proto trest postihne i modly pronárodů, že se staly ohavností v Božím stvoření, pohoršením pro lidské duše a osidlem pro nohy nemoudrých. 12Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model, a jejich vytváření je zkázou života. 13Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky. 14Přišly na svět z lidských pověr, a proto je čeká rázný konec. 15Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým, zhotoví jeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha a od své čeledi vyžaduje slavit svátky a zachovávat obřady. 16Časem se bezbožný obyčej rozšířil a byl zachováván jako zákon. 17Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili, udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen. 18A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádost umělce. 19Zřejmě aby se svému mocnáři zalíbil, vyobrazil ho svým uměním v co nejkrásnější podobě. 20Dav pak, uchvácen půvabem díla, toho, který byl ještě nedávno ctěn jako člověk, nyní pokládal za samo božstvo. 21A to se stalo všem živoucím léčkou: zotročeni neštěstím nebo krutovládou přiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům. 22Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha; žijí nadto pod tak silným náporem nevědomosti, že strašlivé zlo nazývají pokojem. 23Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady nebo bujné hostiny s prostopášnými obyčeji. 24Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty, jeden druhého úkladně vraždí nebo trápí cizoložstvím. 25Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, nevěra, vzpoura, křivopřísežnictví, 26osočování čestných, nevděk za dobrodiní, poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost, rušení manželství, smilstvo a cizoložství. 27A tak služba modlám nehodným jména je počátkem, příčinou i koncem všeho zla. 28Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži nebo neřádně žijí nebo se bez ostychu dopouštějí křivopřísežnictví. 29Věří na bezduché modly, a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudou potrestáni. 30Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest: Za to, že zvráceně smýšleli o Bohu a drželi se model, a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí. 31Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze, ale trest určený hříšníkům vždy stíhá viníky za jejich provinění.