Přihlaste se zdarma

Kniha Moudrosti 11

Bible, překlad 21. století



1 Moudrost dala úspěch jejich konání prostřednictvím svatého proroka. 2 Procházeli neobydlenou pouští a stavěli si stany na nepřístupných místech. 3 Nepřátelům se postavili na odpor a protivníky odrazili. 4 Ve své žízni tě pak vzývali a dostali vodu ze strmé skály, lék proti žízni z tvrdého kamene.[1] 5 Co bylo pro jejich nepřátele trestem, jim samým v jejich bídě prospělo. 6 Namísto pramene nevysychající řeky zkalené zkaženou krví[2] 7 (což byl trest za rozkaz vraždit nemluvňata) dal jsi jim nenadálou hojnost vody 8 a jejich tehdejší žízní jsi ukázal, jak jsi potrestal jejich odpůrce. 9 Když přečkali zkoušky – jakkoli milosrdná výchova to byla – poznali, jaká muka zakoušejí bezbožní, když na ně dopadá tvůj rozhněvaný soud. 10 Zkoumal jsi je totiž jako kárající otec, ale bezbožné jsi trestal jako přísný král. 11 Blízcí i vzdálení byli trápení stejně – 12 stihlo je dvojí utrpení a sténání při vzpomínce na minulost. 13 Když se totiž doslechli, že jejich tresty prospívají spravedlivým, uznali, že to způsobil Hospodin. 14 Kdysi ho sice zatratili a s výsměchem se ho zřekli, ale ke konci událostí nad ním užasli, když na rozdíl od spravedlivých žízní trpěli. 



15 Za jejich hloupé a zlé smýšlení, které je svedlo, aby uctívali nerozumnou havěť a plazy, jsi na ně za trest seslal hejno nerozumných tvorů,[3] 16 aby poznali, že čím kdo zachází, tím také schází. 17 Neboť tvá všemocná ruka, která stvořila svět z beztvaré látky, by na ně mohla seslat i houf medvědů či dravé lvy 18 nebo nějaké nově stvořené vzteklé příšery soptící ohnivým dechem, s hukotem vyfukující dým a očima sršící strašlivé jiskry. 19 Ty by je mohly nejen rozdrtit svou ranou, ale i k smrti vyděsit svým vzezřením. 20 Ale i bez nich mohli padnout jediným dechem, kdyby je stihl rozsudek a odfoukl tvůj mocný dech, ty jsi ale vše zařídil mírně, rozvážně a vyváženě. 21 Neboť při tobě je stále veliká síla. Kdo by tvé mocné paži odolal? 22 Celý svět je před tebou jak smítko na misce vah a jako krůpěj rosy, co zrána na zem dopadá. 23 Slitováváš se nade všemi, neboť jsi všemohoucí, a přehlížíš hříchy lidí, aby mohli činit pokání. 24 Miluješ totiž vše, co existuje, a nic z toho, cos učinil, ti není protivné. Kdybys to přece nenáviděl, vůbec bys to býval nestvořil. 25 Jak by něco mohlo trvat, kdyby sis to nepřál? Jak by se mohlo zachovat, co jsi nepovolal ty sám? 26 Jsi ke všemu šetrný, protože je to tvé, Hospodine, který život miluješ! 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Kniha Moudrosti 11

Český ekumenický překlad

1 Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.  2 Prošli neobývanou pouští a na neschůdných místech rozbíjeli stany.  3 Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.  



4 Když žíznili a volali k tobě, byla jim dána voda ze strmé skály, a tak utišili žízeň z tvrdého kamene.  5 Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé, stalo se jim dobrodiním, když trpěli nedostatkem.  6 Místo proudu řeky stále tekoucí, jež byla zkalena nečistou krví  7 z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata, dal jsi jim nečekaně hojnost vody.  8 Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim, jak jsi potrestal jejich protivníky:  9 neboť z toho, co sami zakoušeli – i když byli káráni milosrdně –, poznali, jak se trápili svévolníci souzení v hněvu.  10 Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje, druhé jsi trestal jako přísný král, který odsuzuje.  11 Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,  12 neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek a nářek při vzpomínce na minulé věci.  13 Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému, pochopili, že jedná Hospodin.  14 Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli, na konci událostí obdivovali, když trpěli jinou žízní než spravedliví.  



15 Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví, pro něž v bludu sloužili nerozumným plazům, bezcenným nestvůrám, poslals na ně za trest množství nerozumných živočichů,  16 aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.  17 Vždyť tvoje všemohoucí ruka, která stvořila svět z beztvaré hmoty, neváhala na ně poslat tlupu medvědů a líté lvy  18 nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti, jež soptí ohnivý dech, nebo netvory chrlící s duněním dým, jimž z očí srší ohnivé blesky.  19 Ty by je mohly nejen rozsápat skokem, ale i zahubit hrůzou svého pohledu.  20 I bez toho mohli padnout jediným dechnutím, postiženi spravedlivým trestem a rozprášeni dechem tvé moci. Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.  



21 Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc a síle tvé paže nikdo neodolá.  22 Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět a jako kapka ranní rosy padající na zem.  23 Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš, nehledíš na hříchy lidí, jen aby činili pokání.  24 Miluješ všecko, co je, a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil, vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.  25 A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl, anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí?  26 Šetříš všecko, protože to je tvé, Panovníku, který miluješ život.