1Tak praví Hospodin: „Hle, zvednu proti Babylonu zhoubný vichr, proti těm, kdo žijí v Leb-kamaji.[1]2Pošlu na Babylon cizince, ať provanou a vyprázdní jeho zem. Ano, obklíčí jej všude kolem v jeho zlý den.3Nenechte střelce ani napnout luk, nenechte je ani pancíř obléknout! Nešetřete ani jejich mládence, celé to vojsko vyhlaďte jako proklaté!4Ať v zemi Chaldejců padají pobití, smrtelně ranění ať leží v ulicích!“5Izraele a Judu však jejich Bůh, Hospodin zástupů, neopustil jako vdovu, ačkoli se jejich zem tolik naplnila hříchem proti Svatému Izraelovu.6Utečte z Babylonu! Prchejte všichni o život! Nezahyňte pro jeho nepravost! Toto je čas Hospodinovy pomsty – odplácí Babylonu, co si zaslouží.7Zlatým kalichem v ruce Hospodinově byl Babylon – opíjel celý svět. Národy z něj to víno pily, až se pomátly.8Babylon ale náhle padne, bude rozdrcen. Kvílejte nad ním, přineste balzám na jeho rány, třeba se uzdraví!9„Léčili jsme Babylon, ale neuzdravil se. Opusťme jej, pojďme každý do své země! Soud nad ním bude sahat do nebe, až k oblakům se rozroste.“10„Hospodin nás obhájil v naší spravedlivé při. Pojďte vyprávět na Sionu, co vykonal Hospodin, náš Bůh!“11Ostřete šípy, uchopte štíty! Hospodin probouzí ducha médských králů, neboť se chystá zničit Babylon. Ano, toto je Hospodinova pomsta, pomsta za jeho chrám!12Namiřte korouhev proti babylonským hradbám! Zesilte hlídky, stavte stráž! Buďte připraveni v zálohách! Hospodin rozhodl a také vykoná, co o Babyloňanech zvěstoval.13Město ležící u mocných řek a topící se v pokladech, tvůj konec nadešel, tvá nit se přetrhne!14Hospodin zástupů přísahá sám při sobě: „Naplním tě vojskem – bude jich jako kobylek, budou nad tebou křičet vítězně!“15On sám svou silou stvořil zem, svou moudrostí vybudoval svět, nebe rozepjal svým rozumem!16Svým hlasem rozezvučí vody na nebi, od obzoru nechá stoupat oblaky; k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.17Všichni ti tupci ničemu nerozumí, všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami, protože jejich odlitky jsou podvod a ducha v sobě nemají.18Jsou to jen nesmysly, směšné výtvory; až na ně přijde čas zúčtování, budou zničeny.19Úděl Jákobův však není jako oni, neboť je všeho Stvořitel; kmen Izraele má za své dědictví, Hospodin zástupů se jmenuje.[2]20„Ty jsi můj kyj,[3] můj nástroj válečný: tebou drtím národy, tebou ničím království,21tebou drtím koně i s jezdci, tebou drtím vozy s vozataji,22tebou drtím muže i ženy, tebou drtím starce i mladíky, tebou drtím mládence i panny,23tebou drtím pastýře s ovcemi, tebou drtím oráče i spřežení, tebou drtím správce i hejtmany.24Před vašima očima však odplatím Babylonu a všem obyvatelům Chaldeje za všechno zlo, které páchali na Sionu, praví Hospodin.25Hle, já jsem proti tobě, horo záhuby, která hubíš celou zemi, praví Hospodin. Rozmáchnu se proti tobě, svalím tě ze skal, obrátím tě v horu popela!26Nevezmou z tebe kámen úhelný ani kámen pro základy. Ano, zůstaneš pustý navěky, praví Hospodin.“27Zvedněte v zemi korouhev! Ať mezi národy zazní polnice! Připravte národy proti němu do boje, svolejte na něj království Ararat, Minni a Aškenaz! Postavte proti němu vojevůdce, přiveďte koně jak roje kobylek!28Připravte národy proti němu do boje, krále Médie a jejich hejtmany, správce všech zemí, které ovládli!29Země se třese, svíjí se bolestí, plní se, co Hospodin o Babylonu uložil: Obrátí babylonskou zemi v trosky, kde nikdo nebydlí.30Babylonští hrdinové dobojovali, zůstali ve svých opevněních. Síly je opustily, jsou jako ženy. Jejich domovy zapáleny, závory zlomeny.31Běžec předhání běžce, posel posla potkává – babylonskému králi se oznamuje, že město padlo ze všech stran!32Byly obsazeny brody, v močálech hoří rákosí, bojovníci jsou zděšeni!33Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Dcera babylonská je jako mlat v čas, kdy se mlátí úroda; čas její sklizně rychle nastává!“34„Babylonský král Nabukadnezar mě požíral, rozdrtil mě na sousta, udělal ze mě prázdný džbán. Polykal mě jako drak, mými pochoutkami si břicho cpal, vytřel mě jako hrnec dočista.35Násilí na mně páchané ať na Babylon dopadne!“ říká obyvatelka Sionu. „Moje krev na obyvatele Chaldeje!“ říká Jeruzalém.36A proto tak praví Hospodin: „Hle, ujmu se tvojí pře a pomstím se za tebe. Vysuším to jeho moře, nechám vyschnout i jeho pramen.37Babylon se obrátí v hromady sutin, kde žijí jen šakali, bude vzbuzovat děs a posměch, zůstane bez obyvatele.38Jsou jako řvoucí smečka lvů, lačně vrčí jak mladí lvi.39Až se hlady rozdivočí, připravím jim hostinu, opiji je, že se budou hlučně veselit. Pak ale tvrdě usnou navěky a už se nevzbudí, praví Hospodin.40Povedu je na porážku jako ovečky, jako kozly a beránky.41Ach, jak byl ten Šešak[4] lapen, jak chloubu světa dobyli? Jak mohl být tak zpustošen Babylon mezi národy!42Babylon zaplavilo moře, příval jeho vln jej pohltil.43Z jeho měst zbyly kupy trosek, vyprahlá země bez vody, země úplně bez obyvatel, kudy neprojde žádný smrtelník.44Zúčtuji s Bélem v Babylonu, vyrvu mu z úst, co pohltil. Národy už se k němu nepohrnou, padnou babylonské zdi!45Vyjděte odtud, lide můj! Prchejte všichni o život, až vzplane Hospodinova zuřivost!46Neztrácejte odvahu, nebojte se zpráv, jež krajem zní. Jedna zpráva letos, jiná napřesrok – že v zemi vládne násilí a vladař stojí proti vladaři.47Hle, přicházejí dny, kdy zúčtuji s babylonskými modlami! Celá jejich zem se zastydí, až v ní všude budou ležet mrtvoly.48Nebe a země i všechno v nich vykřikne nad Babylonem radostí, až na něj od severu přijdou zhoubci, praví Hospodin.“49Babylon teď musí padnout kvůli izraelským padlým, tak jako kvůli Babylonu padali mrtví po vší zemi.50Vy, kteří jste ušli meči, jděte a nezastavujte! Pamatujte na Hospodina v té daleké zemi, myslete na Jeruzalém!51„Zahanbeni jsme a uráženi, tváře nám přikryl stud, protože do svatyně Hospodinova domu vnikli cizáci.“52„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji s jejich modlami a po celé zemi budou sténat zranění!53I kdyby se Babylon tyčil až k nebi, i kdyby se až k obloze mocně opevnil, i tehdy na něj ode mne přijdou zhoubci, praví Hospodin.“54Slyšíš? To stoupá nářek z Babylonu, hluk hrozné zkázy ze země Chaldejců.55Hospodin ničí Babylon! Umlčuje všechen jeho hřmot! Vlny útočníků hučí jak množství vod, už burácejí jako hrom!56Ano, zhoubce přichází na Babylon! Jeho hrdinové budou zajati a jejich luky zlámány. Ano, Hospodin je Bůh odplaty – vrchovatě jim odplatí!57„Opiji jejich velmože i mudrce, jejich hejtmany, správce i hrdiny. Pak usnou navěky a už se nevzbudí, praví Král, jenž má jméno Hospodin zástupů.“58Tak praví Hospodin zástupů: „Hradba Babylonu, jakkoli široká, bude do základů zbořena! Jeho brány, jakkoli vysoké, lehnou popelem! Národy se namáhaly zbytečně, jejich dřina půjde do ohně!“59Toto je slovo, které prorok Jeremiáš svěřil Serajášovi, synu Neriáše, syna Machsejášova.[5] (Serajáš totiž jako štábní důstojník doprovázel judského krále Cidkiáše, když se ve čtvrtém roce své vlády[6] vydal do Babylonu.)60Jeremiáš zapsal všechna neštěstí, jež měla stihnout Babylon, do jediné knihy – všechna tato slova napsaná proti Babylonu.61„Až přijdeš do Babylonu,“ řekl Jeremiáš Serajášovi, „hleď, abys tam všechna tato slova nahlas přečetl.62Předtím řekni: ‚Hospodine, ty jsi o tomto místě prohlásil, že je vyhladíš, takže v něm nikdo nezbude – lidé ani dobytek – a zůstane navždy zpustošené!‘63Až tu knihu dočteš, přivaž k ní kámen a hoď ji doprostřed Eufratu.64Potom řekni: ‚Takto se ponoří Babylon a už se nikdy nezvedne z toho neštěstí, jež na něj dopustím.‘“ Zde končí slova Jeremiášova.
Jeremjáš 51
Český ekumenický překlad
— Hospodin se zastane svého lidu - Babylón padne, Hospodinův lid však zkáze unikne a bude na Sijónu vyprávět o činech svého Boha.
1 Toto praví Hospodin: „Hle, vzbudím proti Babylónu zkázonosný vítr, proti obyvatelům onoho ‚srdce mých protivníků‘. 2 Pošlu na Babylón cizáky a ti jej rozptýlí, vylidní jeho zemi, budou proti němu ze všech stran v jeho zlý den. 3 Tomu, kdo mocně napíná luk a vypíná se ve svém pancíři, pravím: S jeho jinochy nemějte soucit, všechen jeho zástup zasvěťte záhubě. 4 V kaldejské zemi budou padat skolení a probodení na ulicích Babylónu. 5 Izrael a Juda nebudou však opuštěni jako vdova od svého Boha, od Hospodina zástupů, přestože se jejich země tolik provinila proti Svatému Izraele. 6 Utečte z Babylónu, zachraňte se každý, ať pro jeho nepravost nezajdete, neboť toto je čas Hospodinovy pomsty, on mu odplatí za to, co spáchal. 7 Zlatým kalichem byl Babylón v Hospodinově ruce, opájel všechny země; pronárody pily jeho víno, proto pronárody třeštily. 8 Avšak Babylón náhle padne a roztříští se. Kvilte pro něho, na jeho bolest vezměte balzám, snad bude vyléčen. 9 Léčili jsme Babylón, ale k vyléčení není. Opusťte jej, pojďme každý do své země! Soud nad ním se dotýká nebes, až do oblak sahá.“ 10 Hospodin nechal vzejít naši spravedlnost. Pojďte, budeme na Sijónu vyprávět o díle Hospodina, svého Boha. 11 Naostřete šípy, chystejte štíty! Hospodin vzbudí ducha médských králů, protože hodlá uvrhnout Babylón do zkázy. A Hospodinova pomsta bude pomstou za jeho chrám. 12 Vztyčte na babylónských hradbách korouhev, zesilte stráže, postavte strážné, připravte zálohy! K čemu se Hospodin odhodlal, to vykoná, to, co promluvil proti obyvatelům Babylónu. 13 Dcero babylónská, jež přebýváš u hojných vod a oplýváš poklady, přišel tvůj konec, míra tvé zištnosti je dovršena. 14 Hospodin zástupů přísahá při sobě samém: „Naplním tě lidmi jako žravými kobylkami a budou nad tebou zpívat a výskat.“ 15 On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa. 16 Když vydá hlas, shlukují se na nebi vody, přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr. 17 Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není. 18 Jsou přelud, podvodný výtvor. V čase, kdy budu trestat, zhynou. 19 Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on. Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.
— Babylónu bude odplaceno - Babylón, dříve nástroj hněvu Hospodinova, sám teď okusí Hospodinův hněv.
20 „Tys byl mé kladivo, má válečná výzbroj, tebou jsem rozrážel pronárody, tebou jsem vrhal do zkázy království. 21 Tebou jsem rozrazil koně i jeho jezdce, tebou jsem rozrazil vůz i jeho osádku. 22 Tebou jsem rozrazil muže i ženu, tebou jsem rozrazil starce i mladíka, tebou jsem rozrazil jinocha i pannu. 23 Tebou jsem rozrazil pastýře i jeho stádo, tebou jsem rozrazil oráče i jeho spřežení, tebou jsem rozrazil místodržitele i zemské správce.“ 24 Odplatím před vašimi zraky Babylónu a všem obyvatelům Kaldejska za všechno to zlo, jež spáchali na Sijónu, je výrok Hospodinův. 25 „Chystám se na tebe, horo zkázy, je výrok Hospodinův, horo zkázy pro celou zemi! Napřáhnu na tebe svou ruku, svalím tě ze skal, změním tě v horu – spáleniště. 26 Nevezmou z tebe úhelný kámen ani kámen do základů, budeš věčně zpustošeným místem, je výrok Hospodinův. 27 Vztyčte v zemi korouhev, zatrubte mezi pronárody na polnici, posvěťte proti němu k boji pronárody, svolejte proti němu království Ararat, Miní a Aškenaz. Ustanovte proti němu úředníky, vyveďte koňstvo jako roje kobylek. 28 Posvěťte proti němu k boji pronárody, krále médské, místodržitele a všechny zemské správce i všechny země, jimž vládne. 29 Země se bude třást a svíjet bolestí, neboť Hospodin povstal proti Babylónu a zamýšlí proměnit babylónskou zemi ve zpustošený kraj bez obyvatele. 30 Babylónští bohatýři ustanou v boji a usadí se na nepřístupných vrcholcích skal, jejich bohatýrská síla vyschne, budou jako ženy. Jejich příbytky budou vypáleny, závory Babylónu budou rozraženy. 31 Běžec se bude potkávat s běžcem, posel se bude potkávat s poslem, aby babylónskému králi podali zprávu, že okraj jeho města je dobyt, 32 že byly zabrány brody, že i to rákosí spálili ohněm a bojovníci že jsou naplněni hrůzou.“ 33 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Dcera babylónská je jak humno v čase, kdy se dusá. Ještě maličko, a nastane jí čas žně. 34 ‚Stravuje mě, ve zmatek mě uvedl Nebúkadnesar, král babylónský. Odložil mě, nádobu vyprázdněnou, chtěl mě spolknout jako drak, naplnil si břicho mými rozkošemi, teď mne odhodil. 35 Násilí spáchané na mně a mém těle padni na Babylón,‘ praví ta, jež sídlí na Sijónu. ‚Moje krev na kaldejské obyvatele,‘ praví Jeruzalém.“ 36 Proto praví Hospodin toto: „Ujmu se tvé pře, vykonám za tebe pomstu, jeho moře vysuším, zasáhnu suchem jeho prameny. 37 Babylón bude hromadou kamení, domovem šakalů, bude k úděsu a posměchu, bez obyvatele. 38 Společně budou řvát jak mladí lvi, skučet jako lví mláďata. 39 Až se rozpálí, uspořádám jim hostinu, opojím je tak, že se rozjaří, ale pak usnou spánkem věčným a neprocitnou, je výrok Hospodinův. 40 Povedu je na porážku jako jehňata, jako berany s kozly.“
— Padne babylónský Bél - Zpustošen bude Šéšak-Babylón a jeho bůh Bél bude zničen.
41 „Jak je lapen Šéšak, zajata chlouba celé země! Jak je zpustošen Babylón mezi pronárody! 42 Nad Babylón vystoupí moře, bude přikryt jeho hučícím vlnobitím. 43 Jeho města budou zpustošena, budou zemí bezvodou a pustou, zemí, v níž se nikdo neusadí, jíž člověk neprojde. 44 Ztrestám Béla v Babylónu, vyrvu mu z úst, co zhltl, nebudou již k němu proudit pronárody, hradby Babylónu padnou. 45 Vyjděte z něho, můj lide, zachraňte se každý před Hospodinovým planoucím hněvem.“
— Hospodinova odplata - Padnou babylónské modly i jejich ctitelé a město bude zbořeno.
46 Nezoufejte, nebojte se zprávy, která se v zemi proslýchá; v tomto roce přijde jedna zpráva a v dalším roce další zpráva: Násilí vládne v zemi a vládce bude proti vládci.47 A tak, hle, přicházejí dny, kdy ztrestám modly Babylónu. Celá jeho země se bude stydět a všichni v něm padnou skoleni.48 Nad Babylónem budou plesat nebesa i země se vším, co je v nich, neboť od severu přijdou na něj zhoubci, je výrok Hospodinův.49 Také na Babylón dojde. Jako padali skolení v Izraeli, tak i v Babylónu budou padat skolení po celé zemi.50 Vy, kteří jste vyvázli před mečem, jděte, nestůjte, až budete daleko, vzpomeňte na Hospodina a mějte na srdci Jeruzalém.51 Stydíme se, vždyť jsme museli vyslechnout tupení. Hanba pokryla naše tváře, protože do svatyně Hospodinova domu vstoupili cizáci. 52 „Právě proto, je výrok Hospodinův, přicházejí dny, kdy ztrestám jeho modly a po celé jeho zemi budou naříkat skolení.53 I kdyby Babylón až k nebi vystoupil a vyhnal mocné opevnění až k výšinám, přijdou na něj ode mne zhoubci, je výrok Hospodinův.“ 54 Úpěnlivé volání z Babylónu! Zkáza veliká v kaldejské zemi!55 Hospodin hubí Babylón, vyhladí z něho velký hřmot; i kdyby jeho vlnobití hlučelo jako mnohé vody, jejich hřmot pomine.56 Neboť přišel na něj, na Babylón, zhoubce, lapeni budou jeho bohatýři, jejich luky se polámou, neboť Bohem odplaty je Hospodin, vrchovatě jim odplatí.57 „Opojím jeho velmože, mudrce, místodržitele, zemské správce a bohatýry a usnou věčným spánkem a neprocitnou,“ je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů. 58 Toto praví Hospodin zástupů: „Babylónské široké hradby budou strženy do základů, jeho vysoké brány budou vypáleny ohněm. Lidé se namáhají pro nic za nic, národy se lopotí a pozře to oheň.“
— Proroctví proti Babylónu - Jeremjáš svěřil Serajášovi proroctví o pádu Babylónu.
59 Slovo, jež přikázal prorok Jeremjáš Serajášovi, synu Nerijáše, syna Machsejášova, který se vypravil do Babylónu se Sidkijášem, králem judským, ve čtvrtém roce jeho kralování. Serajáš byl velitelem ležení při odpočinku.60 Všechno zlo, jež mělo postihnout Babylón, zapsal Jeremjáš do jedné knihy; všechna ta slova jsou napsána proti Babylónu.61 Jeremjáš řekl Serajášovi: „Až přijdeš do Babylónu, až jej spatříš, budeš všechna tato slova předčítat.62 Řekneš: ‚Hospodine, ty jsi prohlásil o tomto místě, že je vyhladíš, takže v něm nebude obyvatele, vyhladíš lidi i dobytek a stane se místem věčně zpustošeným.‘63 Až skončíš předčítání z této knihy, přivaž k ní kámen a hoď ji doprostřed Eufratu.64 Řekni: ‚Tak bude potopen Babylón a nepovstane ze zla, které já na něj uvedu.‘ Všichni zemdlejí.“ Zde končí slova Jeremjášova.