Přihlaste se zdarma

Jan 2

Bible, překlad 21. století



1 Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka 2 a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3 Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“ 4 „Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“ 5 Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“ 6 Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr.[1] 7 Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj, 8 řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali. 9 Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha 10 a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“ 11 Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení. Tehdy zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili. 12 Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi. 



13 Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. 14 V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly. 15 Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly 16 a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ 17 (Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“)[2] 18 Židé mu na to řekli: „Jakým znamením se nám prokážeš, když děláš takové věci?“ 19 „Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“ 20 „Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“ 21 (On ale mluvil o chrámu svého těla. 22 Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšovu slovu.) 23 Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli znamení, která konal. 24 Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal. 25 Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Jan 2

Český ekumenický překlad



1  Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; 2  na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3  Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ 4  Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ 5  Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ 6  Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. 7  Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. 8  Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. 9  Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha 10  a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ 11  Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.  12  Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.  



13  Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. 14  V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. 15  Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel 16  a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ 17  Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘  18  Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ 19  Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“ 20  Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ 21  On však mluvil o chrámu svého těla. 22  Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.  23  Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. 24  Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal; 25  nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.