1Když muži okolo poradního shromáždění přestali povykovat, vrchní velitel asyrské armády Holofernes se na Achiora před všemi nastoupenými cizinci i Amonci[1] obořil:2„A ty jsi kdo, Achiore, s těmi svými efraimskými žoldáky, že nám tu prorokuješ? Že prý nemáme válčit proti Izraelcům, že je prý jejich bůh zaštítí! Copak je nějaký bůh kromě Nabukadnezara? Až ukáže svou moc, vyhladí je z povrchu země a jejich bůh je nezachrání.3Jsme královští služebníci, porazíme je jako jednoho muže! Neobstojí před silou naší jízdy,4kterou je smeteme! Jejich hory se zpijí jejich krví a jejich pláně naplní jejich mrtvoly. Po našem útoku po nich nezbude ani stopy, až do posledního budou zničeni! Tak praví král Nabukadnezar, pán vší země. Tak promluvil a žádné z jeho slov nevyjde naprázdno.5A ty, Achiore, žoldáku amonský, který jsi dnes těmito slovy projevil svou zvrhlost, od této chvíle už neuvidíš mou tvář, dokud tu egyptskou sebranku neztrestám.6Až se pak vrátím, meč mého vojska a kopí[2] mých služebníků probodne tvé boky a padneš jako jedna z jejich obětí.7Prozatím tě ale mí služebníci odvedou do hor a nechají tě v jednom z měst v těch průsmycích.8Nezahyneš, dokud tě nestihne jejich záhuba.9A netvař se tak sklíčeně – vždyť přece v nitru doufáš, že se těch měst nezmocním. Tak jsem promluvil a žádné z mých slov nepadne nadarmo.“
Achior u Izraelců
10Holofernes pak nařídil mužům, kteří sloužili v jeho stanu, ať Achiora vezmou, odvedou ho do Betulie a předají do rukou Izraelcům.11Služebníci se ho tedy chopili, vyvedli ho z tábora na otevřenou pláň a z té pláně ho vlekli do hor, až přišli k pramenům pod Betulií.12Když je muži z města uviděli,[3] vzali zbraně a vyběhli z města na vrchol hory. Ostatní zatím vrhali z praků kameny, aby Holofernovým služebníkům zabránili ve výstupu.13Ti se tedy schovali pod horou, Achiora svázali, nechali ho ležet na úpatí a vrátili se ke svému pánovi.14Izraelci pak sestoupili z města až k němu, rozvázali ho a odvedli do Betulie před městské předáky.15V oněch dnech to byli Uziáš, syn Míkův z kmene Šimeonova, Chabris, syn Gothonielův, a Charmis, syn Melchielův.16Svolali všechny starší města a na shromáždění se seběhli i všichni jejich mladíci a ženy. Postavili Achiora před všechen lid a Uziáš se ho zeptal, co se přihodilo.17On jim pak vyprávěl, co se odehrálo před Holofernovou radou – co všechno pověděl asyrským vůdcům a také to, jak pyšně se Holofernes chvástal proti domu Izraele.18Nato lid padl k zemi a klaněl se Bohu s voláním:19„Hospodine, Bože nebes, pohleď na jejich pýchu! Smiluj se nad naším poníženým národem a shlédni dnes laskavě na ty, kdo se ti zasvětili.“20Potom Achiora povzbudili a velmi ho chválili.21Uziáš ho po shromáždění vzal k sobě domů, uspořádal tam hostinu pro městské starší a celou tu noc volali k Bohu Izraele o pomoc.
Júdit 6
Český ekumenický překlad
1Když ustal hluk mužů shromážděných kolem rady, obořil se Holofernés, vrchní velitel asyrského vojska, přede vším zástupem cizinců na Achióra a na všechny Moábce:2„Kdo jsi ty, Achióre, a vy, zaprodanci efrajimští, žes tady dnes prorokoval a řekl, abychom nevedli válku proti izraelskému pokolení, protože je bude chránit jejich Bůh? Kdo je bohem, ne-li Nebúkadnesar? A on pošle svou vojenskou sílu a vyhladí je z povrchu země. Jejich Bůh je nevysvobodí!3My, Nebúkadnesarovi služebníci, je snadno pobijeme jako jednoho člověka; nebudou moci obstát před silou naší jízdy,4neboť tou je zničíme. Hory se napojí jejich krví a roviny se naplní jejich mrtvolami. Neobstojí před námi ani stopa jejich nohou, do jednoho budou zničeni. Tak rozhodl král Nebúkadnesar, pán vší země. On to řekl a slova, která promluvil, nevyjdou naprázdno.5A ty, Achióre, zaprodanče amónský, který jsi těmito slovy právě projevil svou nepravost, od tohoto dne neuzříš mou tvář, dokud nepotrestám to pokolení přišlé z Egypta.6Až se vrátím, probodne mé vojsko a lid mé družiny mečem tvé boky a padneš s jejich skolenými.7Nyní tě moji otroci dopraví do pohoří a nechají tě v jednom z měst při cestách vzhůru do hor.8Nezahyneš hned; budeš zahuben až s nimi.9Nezachmuřuj tvář, chováš přece v srdci naději, že nebudou přemoženi! Řekl jsem, a žádné z mých slov nepadne do prázdna.“
Achiór vydán Izraelcům
10Holofernés rozkázal svým otrokům, kteří mu stáli k službě v jeho stanu, aby vzali Achióra a dopravili jej do Betúlie a vydali do rukou Izraelců.11Holofernovi otroci ho popadli a vyvedli jej z tábora na rovinu. Z roviny se odebrali do hor a došli k pramenům, které byly pod Betúlií.12Když je spatřili muži města, jak vystupují k vrcholu hory, chopili se svých zbraní a vytrhli z města na vrchol hory. Všichni prakovníci jim bránili, aby k nim vystoupili, a vrhali na ně kameny.13Oni se ukryli pod horou, svázali Achióra, nechali ho ležet na úpatí hory a vrátili se ke svému pánu.14Izraelci sestoupili ze svého města, přistoupili k němu, rozvázali ho, dovedli ho do Betúlie a postavili před představitele svého města,15kterými byli v oněch dnech Uzijáš, syn Míkův z kmene Šimeónova, Chabris, syn Otníelův, a Karmíš, syn Malkíelův.16Svolali všechny starší města a všichni jejich mladíci i ženy se seběhli na to shromáždění. Postavili Achióra doprostřed všeho lidu a Uzijáš se ho zeptal, co se stalo.17Ve své odpovědi jim oznámil, co se mluvilo v Holofernově radě, všechna slova, jež pronesl Holofernés uprostřed předáků asyrských, a jak vyzývavě Holofernés mluvil proti domu izraelskému.18Lid padl na kolena, klaněli se Bohu a volali k němu:19„Hospodine, Bože nebeský, pohleď na jejich pýchu a smiluj se nad naším pokořeným pokolením, pohleď tohoto dne, jak vypadají ti, kdo jsou tobě posvěceni.“20Potěšovali Achióra a velmi ho chválili.21Uzijáš ho pak vzal ze shromáždění do svého domu; vystrojil hostinu starším města a vzývali Boha Izraele o pomoc celou tu noc, aby jim pomohl.