1Ortel nad Babylonem, jak jej viděl Izaiáš, syn Amosův:2Zvedněte korouhev na holém návrší, hlasitě na ně křikněte, rukou jim pokyňte, ať vtrhnou do bran vznešených.[1]3Svým posvěceným dal jsem příkazy, povolal jsem své hrdiny, své rozjařené vítěze, aby vykonali můj hněv.4Slyš ten hřmot na horách – jako když táhne armáda! Slyš lomoz království a shromážděné národy – Hospodin zástupů chystá vojsko do války!5Táhnou ze země daleké, od konce světa za obzorem – Hospodin s nástroji svého hněvu, aby zničili celou zem!6Kvílejte, neboť je blízko Hospodinův den, zhouba od Všemohoucího blíží se!7A proto všechny ruce ochabnou, všechna srdce se strachy rozplynou.8Budou zděšeni, sevřeni úzkostí, bolestí se budou svíjet jako rodičky. Jeden nad druhým bude ohromen, tváře jim vzplanou plamenem.9Hle, Hospodinův den neúprosně přichází s hněvem horlivým a planoucím, aby zemi zcela zpustošil a vyhladil z ní hříšníky.10Nebeské hvězdy a souhvězdí se nebudou moci rozsvítit; slunce se zatmí už od svítání a měsíc nevydá svůj svit.11Potrestám svět za jeho zločiny, všechny ničemy za jejich hřích. S pýchou nadutců tehdy skoncuji, pokořím zpupnost ukrutných.12Způsobím, že člověk bude nad zlato vzácnější, nad ofirské zlato bude smrtelník.13To proto, že otřesu nebem a země se pohne v základech horlením Hospodina zástupů v den, kdy vzplane jeho hněv.14Jako vyplašená gazela, jako stádo, jež nikdo nesvolá, každý se vrátí za svým lidem, každý uteče do své země.15Každý nalezený bude proboden, každý dopadený padne pod mečem.16Jejich nemluvňata budou utlučena před jejich očima, jejich domy vyloupeny, jejich ženy znásilněny.17Hle, já proti nim poštvu Médy, kteří si stříbra neváží a o zlato zájem nemají.18Svými luky rozstřílejí mladíky, nebudou mít soucit ani s kojenci, neslitují se nad dětmi.19Babylon, to věhlasné království, ta chlouba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bohem rozvrácená města – jako Sodoma a Gomora!20Nebude se v něm už nikdy žít, žádné pokolení jej neobydlí; neutáboří se tam beduín, nezastaví se tam pastýři.21Budou tam uléhat pouštní příšery, domy se zaplní sovami, zabydlí se v nich pštrosi, roztančí se tam běsi.22Ve věžích budou výt hyeny, v honosných palácích šakali. Dny Babylonu jsou sečteny, jeho čas přichází!
Izajáš 13
Český ekumenický překlad
PRONÁRODY - — O vyvrácení Babylónu - Hospodin svolává své bohatýry proti Babylónu, který se stal dědicem Asýrie po jejím pádu.
1 Výnos o Babylónu, který přijal ve vidění Izajáš, syn Amósův: 2 „Vztyčte korouhev na lysé hoře, vzkřikněte na ně, zamávejte rukou, ať vejdou branami urozených. 3 Vydal jsem příkaz svým posvěceným, povolal jsem k vykonání svého hněvu i své bohatýry, jásající nad mou důstojností. 4 Slyš hluk na horách jakoby početného lidu, slyš hukot království, shromážděných pronárodů: Hospodin zástupů sbírá vojsko k boji. 5 Z daleké země přicházejí, až od končin nebes, přichází Hospodin se zbrojí hrozného hněvu, aby pohubil celou zemi. 6 Kvilte, blízko je den Hospodinův, přijde od Všemocného jak zhouba. 7 Proto každá ruka ochabne a každý člověk odvahu ztratí. 8 Budou plni hrůzy, zachvátí je bolesti a křeče, jako rodička se budou svíjet. Strnule bude zírat jeden na druhého, ve tváři plamenem vzplanou. 9 Hle, přichází den Hospodinův, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hněvem, aby zemi změnil v spoušť a vymýtil z ní její hříchy. 10 Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem, slunce se při svém východu zatmí, měsíc svým světlem nezazáří. 11 A budu stíhat zlobu světa a nepravost svévolníků. Učiním přítrž pýše opovážlivců, ponížím troufalost ukrutníků. 12 Způsobím, že člověk bude vzácnější než ryzí zlato, člověk bude nad zlato z Ofíru. 13 Otřesu totiž nebesy a země se pohne ze svého místa prchlivostí Hospodina zástupů v den jeho planoucího hněvu. 14 Jako vyplašená laň a jako stádo, jež neshromažďuje nikdo, tak se obrátí každý ke svému lidu, každý uteče do své země. 15 Každý, koho najdou, bude skolen, každý, koho chytí, padne mečem. 16 Jejich nemluvňata budou rozdrcena před jejich zraky, jejich domy budou vypleněny, jejich ženy zneuctěny. 17 Hle, já podnítím proti vám Médy, kteří si neváží stříbra, nemají zálibu v zlatě. 18 Svými luky rozdrtí chlapce, nad plodem života se neslitují, s vašimi syny nebudou mít soucit. 19 Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem. 20 Už nikdy nebude osídlen, nebude obydlen po všechna pokolení. Žádný Arab si tam nepostaví stan, pastýři tam nenechají odpočívat stáda, 21 nýbrž divá sběř tam bude odpočívat, v jejich domech bude plno výrů, přebývat tam budou pštrosi, běsové tam budou poskakovat. 22 V jeho palácích budou výt hyeny a v chrámech rozkoše šakalové. Jeho čas se přiblížil, dny nebudou mu prodlouženy.“