Ezechiel 44,13 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Levitové a kněží

1 Poté mě znovu přivedl k vnější bráně svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. 2 „Tato brána zůstane zavřená,“ řekl mi Hospodin. „Nebude se otevírat a nikdo jí nebude procházet. Zůstane zavřená, protože jí prošel Hospodin, Bůh Izraele.^[1] 3 Jedině vládce, a pouze on, v ní smí sedat, aby jedl před Hospodinem. Bude přicházet síní brány a stejnou cestou bude odcházet.“ 4 Poté mě přivedl severní branou před chrám, a hle – spatřil jsem, jak Hospodinův chrám naplnila Hospodinova sláva. Padl jsem na tvář. 5 „Synu člověčí,“ řekl mi Hospodin, „dobře si všímej, pozorně se dívej a bedlivě poslouchej všechno, co ti řeknu o všech předpisech Hospodinova chrámu a o všech jeho zákonech. Dobře si všímej vchodů do chrámu a všech východů ze svatyně. 6 Řekni těm vzbouřencům, domu Izraele: Tak praví Panovník Hospodin – Dost už bylo vašich ohavností, dome Izraele! 7 Přiváděli jste cizince s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem do mé svatyně, a tak znesvěcovali můj chrám, zatímco jste mi jako pokrm přinášeli tuk a krev. Všemi svými ohavnostmi jste porušovali mou smlouvu. 8 Nedrželi jste stráž u mých svatých věcí a místo sebe jste na stráž u mé svatyně postavili jiné. 9 Tak praví Panovník Hospodin: Žádný cizinec s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem nesmí vstoupit do mé svatyně, včetně všech cizinců žijících uprostřed synů Izraele. 10 Ovšem levité, kteří se ode mě vzdálili, když Izrael bloudil, a kteří ode mne zabloudili za svými hnusnými modlami, ti ponesou svou vinu. 11 Budou v mé svatyni sloužit jako stráže chrámových bran a budou chrámoví sluhové. Budou pro lid porážet zápaly a oběti a budou jim neustále k službám. 12 Protože jim sloužili u jejich hnusných model a svedli dům Izraele k hříchu, proto jim přísahám, praví Panovník Hospodin, že ponesou svou vinu. 13 Nepřiblíží se ke mně, aby mi konali kněžskou službu, nepřiblíží se k žádné z mých svatých ani svatosvatých věcí. Ponesou svou hanbu za hanebnosti, které páchali. 14 Nechám je, aby drželi stráž u chrámu, aby se starali o všechnu jeho službu a o všechnu práci v něm. 15 Avšak levitští kněží, synové Sádokovi, kteří drželi stráž u mé svatyně, když synové Izraele zabloudili ode mne, ti budou přistupovat ke mně, aby mi sloužili. Budou stát přede mnou, aby mi přinášeli tuk a krev, praví Panovník Hospodin. 16 Budou vcházet do mé svatyně, budou přistupovat k mému stolu, aby mi sloužili, a budou u mě držet stráž. 17 Kdykoli vejdou do bran vnitřního nádvoří, obléknou si lněná roucha. Kdykoli budou sloužit v branách vnitřního nádvoří nebo v chrámu, nesmějí na sobě mít nic vlněného. 18 Na hlavách budou mít lněné turbany a kolem beder lněné spodky. Ať nenosí nic, v čem by se potili. 19 Kdykoli budou vycházet na vnější nádvoří, kde je lid, svléknou si roucha, ve kterých sloužili, odloží je ve svatých místnostech a převléknou se do jiných šatů, aby svými rouchy neposvětili lid. 20 Nesmějí si holit hlavu ani nosit dlouhé vlasy, ale budou ostříhaní nakrátko. 21 Kdykoli mají vejít do vnitřního nádvoří, nesmí žádný z kněží pít víno. 22 Nesmějí se oženit s vdovou ani zapuzenou ženou; mohou si vzít jen pannu rodem z izraelského domu nebo vdovu po knězi.^[2] 23 Budou učit můj lid o rozdílu mezi svatým a obyčejným a ukazovat jim rozdíl mezi čistým a nečistým. 24 Budou rozsuzovat spory a rozhodovat v nich podle mých předpisů. Budou dodržovat mé zákony a má pravidla pro všechny mé slavnosti a budou světit mé soboty. 25 Nepřijdou k mrtvému člověku, aby se neposkvrnili. Jedině kvůli otci nebo matce, kvůli synovi nebo dceři a kvůli bratrovi nebo neprovdané sestře se smějí takto poskvrnit. 26 Až se očistí, odpočítá se mu ještě sedm dní. 27 V den, kdy pak vejde do vnitřního nádvoří svatyně, aby sloužil ve svatyni, ať přinese svou oběť za hřích, praví Panovník Hospodin. 28 A toto bude jejich dědictví: jejich dědictví jsem já. Nedáte jim v Izraeli žádné vlastnictví; jejich vlastnictví jsem já. 29 Budou jíst moučné oběti, oběti za hřích i oběti odškodnění a připadne jim všechno, co bude v Izraeli zasvěceno Hospodinu. 30 To nejlepší ze všech prvotin a každý z vašich obětních příspěvků připadne kněžím. Také ze svého těsta dáte prvotiny knězi, aby na tvém domě spočinulo požehnání. 31 Kněží nesmějí jíst nic zdechlého ani rozsápaného, ať už z ptactva nebo ze zvěře.“

Český ekumenický překlad

— Východní brána - Východní brána, jíž vešla Hospodinova sláva, zůstane navždy zavřená. Jen kníže do ní smí vstoupit.

1 Pak mě odvedl cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. 2 Hospodin mi řekl: „Tato brána zůstane zavřená; nebude otvírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Hospodin, Bůh Izraele. Proto zůstane uzavřena. 3 Jen kníže, protože je knížetem, bude v ní sedat, aby jedl před Hospodinem chléb. Bude vcházet dvoranou brány a touž cestou vyjde.“ 4 Pak mě uvedl severní branou před dům; díval jsem se, a hle, dům naplnila Hospodinova sláva. I padl jsem na tvář. 5 Hospodin mi řekl: „Lidský synu, vezmi si k srdci, pozorně hleď a napjatě poslouchej všechno, co ti řeknu o všech nařízeních týkajících se Hospodinova domu, o všech zákonných ustanoveních. Vezmi si vše k srdci, jak se má do domu vcházet a ze svatyně vycházet.“

— O chrámové službě - Zákaz vstupu pro cizince; lévijci jsou pověřeni pomocnými pracemi; kněžská práva jsou vyhrazena Sádokovcům.

6 „A řekni vzpurnému domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Dost už vašich ohavností, dome izraelský! 7 Přiváděli jste do mé svatyně cizince neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby byli v mé svatyni, a tak znesvěcovali můj dům. Jako pokrm jste mi přinášeli tuk a krev, ale všemi svými ohavnostmi jste porušovali mou smlouvu. 8 Nedrželi jste stráž nad mými svatými věcmi, stavěli jste na stráž při mé svatyni koho se vám zachtělo. 9 Toto praví Panovník Hospodin: Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně ze všech cizinců, kteří žijí uprostřed synů Izraele. 10 Pokud jde o lévijce, kteří se ode mne vzdálili, když Izrael bloudil, kteří zbloudili pryč ode mne za svými hnusnými modlami, ti ponesou svoji nepravost. 11 Budou v mé svatyni jen přisluhovat dozorem při branách domu, budou přisluhovat v domě, budou pro lid porážet zvířata k zápalné oběti a k obětnímu hodu, budou stát před lidem, aby mu přisluhovali. 12 Protože přisluhovali před jeho hnusnými modlami a jejich nepravost byla izraelskému domu k pádu, proto jsem pozvedl proti nim ruku k přísaze, je výrok Panovníka Hospodina. Ponesou svoji nepravost. 13 Nepřistoupí ke mně, aby mi konali kněžskou službu; nepřistoupí k mým svatým darům, natož k velesvatým, a ponesou hanbu za ohavnosti, jichž se dopouštěli. 14 Ustanovil jsem je, aby drželi stráž při domě a konali veškerou službu při všem, co se v něm koná. 15 Avšak lévijští kněží Sádokovci, kteří drželi stráž při mé svatyni, když Izraelci zbloudili ode mne pryč, ti se budou ke mně přibližovat, aby mi přisluhovali, a budou přede mnou stávat, aby mi přinášeli tuk a krev, je výrok Panovníka Hospodina. 16 Ti vstoupí do mé svatyně a ti se přiblíží k mému stolu, budou mi přisluhovat a držet stráž. 17 Kdykoli vstoupí do bran vnitřního nádvoří, oblečou se do lněného roucha. Nevezmou na sebe nic vlněného, pokud budou přisluhovat v branách vnitřního nádvoří a v domě. 18 Na hlavě budou mít lněné turbany, kolem beder lněné spodky, ale neopášou se tak, aby se potili. 19 Když budou vycházet do vnějšího nádvoří k lidu, svléknou si roucho, v němž přisluhovali, uloží je do svatých komor a obléknou si jiné roucho, aby svými rouchy neposvěcovali lid.“

— Ustanovení pro kněze - Kněžská práva a povinnosti.

20 „Kněží si nevyholí hlavu ani nenechají vlát vlasy, ale řádně si vlasy přistřihnou. 21 Žádný kněz nebude pít víno, má-li vstoupit do vnitřního nádvoří. 22 Neožení se s vdovou nebo se zapuzenou ženou, ale s pannou z potomstva izraelského domu. Vdovu po knězi si však mohou vzít. 23 A budou učit můj lid rozdílu mezi svatým a nesvatým, budou je seznamovat s rozdílem mezi nečistým a čistým. 24 Dojde-li ke sporu, oni povstanou, aby soudili, a rozsoudí jej podle mých řádů. Budou dbát na mé zákony i na má nařízení o všech mých slavnostních shromážděních a světit mé dny odpočinku. 25 Nikdo z nich nepřistoupí k mrtvému člověku, aby se neposkvrnil, leč by to byl otec nebo matka, syn nebo dcera, bratr nebo neprovdaná sestra; při těch se nemusí vyhýbat poskvrnění. 26 A po svém očištění si připočte ještě sedm dní. 27 V den, kdy opět vstoupí do svatyně, do vnitřního nádvoří, aby přisluhoval ve svatyni, přinese svou oběť za hřích, je výrok Panovníka Hospodina. 28 A toto budou mít za dědictví: jejich dědictvím budu já. Nedáte jim v Izraeli žádné trvalé vlastnictví, jejich trvalým vlastnictvím budu já. 29 Budou jíst obětní dary, oběť za hřích i za vinu, bude jim patřit všechno postižené klatbou v Izraeli. 30 Prvotiny všech raných plodů a všech obětí pozdvihování, ze všech vašich obětí pozdvihování, budou náležet kněžím, i prvotiny obilní tluče dáte knězi, aby spočinulo na vašem domě požehnání. 31 Kněží nebudou jíst nic, co uhynulo nebo bylo rozsápáno, ať je to pták nebo dobytče.“