Ezechiel 20,4 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Dějiny vzpoury

1 Desátého dne pátého měsíce sedmého roku^[1] se někteří ze stařešinů Izraele přišli dotazovat Hospodina a posadili se přede mnou. 2 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 3 „Synu člověčí, řekni izraelským stařešinům toto: Tak praví Panovník Hospodin – Vy že se přicházíte se mnou radit? Jakože jsem živ, nebudu odpovídat na vaše modlitby, praví Panovník Hospodin! 4 Obviň je, synu člověčí, jen je obviň. Pověz jim, jaké ohavnosti páchali jejich otcové. 5 Řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin – V den, kdy jsem vyvolil Izrael, složil jsem přísahu potomstvu Jákobova domu a dal jsem se jim poznat v Egyptě. Přísahal jsem jim se slovy: Já jsem Hospodin, váš Bůh. 6 V ten den jsem přísahal, že je vyvedu z Egypta do země, kterou jsem pro ně vyhledal, do země oplývající mlékem a medem, do země nejkrásnější ze všech. 7 Řekl jsem jim: Zahoďte každý ty nechutné obrazy, ke kterým upíráte oči, a neposkvrňujte se egyptskými modlami! Já jsem Hospodin, váš Bůh. 8 Oni se ale proti mně vzbouřili a nechtěli mě poslouchat. Nezahodili ty nechutné obrazy, ke kterým upírali oči, a neopustili egyptské modly. Řekl jsem si tedy, že na ně vyliji svůj hněv, že proti nim vybuchnu rozhořčením v Egyptě. 9 Kvůli svému jménu jsem je ale z Egypta vyvedl. Udělal jsem to, aby mé jméno nebylo zneváženo v očích národů, mezi nimiž bydleli a před jejichž očima jsem se jim dal poznat. 10 Vyvedl jsem je tedy z Egypta a přivedl je na poušť. 11 Dal jsem jim svá pravidla a oznámil jim své zákony (které kdo plní, díky nim bude žít).^[2] 12 Dal jsem jim také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a jimi, aby věděli, že já jsem Hospodin, jejich Posvětitel.^[3] 13 Dům Izraele se ale na poušti proti mně vzbouřil. Neřídili se mými pravidly, zavrhli mé zákony (které kdo plní, díky nim bude žít) a velmi znesvěcovali mé soboty. Řekl jsem si tedy, že na ně na poušti vyliji svůj hněv, že s nimi skoncuji. 14 Kvůli svému jménu jsem se ale postaral, aby nebylo zneváženo v očích národů, před jejichž očima jsem je vyvedl. 15 Na oné poušti jsem jim však také přísahal, že je neuvedu do země, kterou jsem jim dal, do země oplývající mlékem a medem, do země nejkrásnější ze všech, 16 protože zavrhli mé zákony, neřídili se mými pravidly a znesvěcovali mé soboty, neboť v srdcích následovali své hnusné modly. 17 Přesto mi bylo líto je zničit, a tak jsem s nimi na té poušti neskoncoval. 18 Jejich synům jsem na poušti řekl: Neřiďte se pravidly svých otců, nedodržujte jejich zákony a neposkvrňujte se jejich modlami! 19 Já jsem Hospodin, váš Bůh. Řiďte se mými pravidly, dodržujte mé zákony a jednejte podle nich. 20 Svěťte mé soboty, ať jsou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh. 21 I tito synové se ale proti mně vzbouřili. Neřídili se mými pravidly, nedodržovali mé zákony, nejednali podle nich (ačkoli kdo je plní, díky nim bude žít) a znesvěcovali mé soboty. Řekl jsem si tedy, že na ně na poušti vyliji svůj hněv. 22 Kvůli svému jménu jsem ale svou ruku zadržel, aby mé jméno nebylo zneváženo v očích národů, před jejichž očima jsem je vyvedl. 23 Na oné poušti jsem jim však také přísahal, že je rozptýlím mezi národy a rozpráším je po zemích, 24 protože neplnili mé zákony, má pravidla zavrhli, znesvěcovali mé soboty a upírali oči k modlám svých otců. 25 Dal jsem jim tedy nedobrá pravidla a zákony, které jim život nedají. 26 Nechal jsem je, aby se poskvrnili svými obětními dary, když nechávali všechny své prvorozené projít plameny.^[4] To abych je naplnil zděšením, aby poznali, že já jsem Hospodin. 27 Proto, synu člověčí, mluv k domu Izraele a řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin – Vaši otcové mě dále hanobili tím, jak mi byli nevěrní. 28 Přivedl jsem je do země, o níž jsem přísahal, že jim ji dám. Jenže oni, jakmile tam uviděli kdejaké vyšší návrší a kdejaký zelenající se strom, už tam obětovali ty své oběti a přinášeli tam své urážlivé dary, podkuřovali jim vůněmi a vylévali úlitby. 29 Ptal jsem se: K jaké výšině to šplháte? (Až dodneška se jí říká Báma, Výšina.) 30 Proto řekni domu Izraele: Tak praví Panovník Hospodin – Když se poskvrňujete tak jako vaši otcové tím, že smilníte s jejich nechutnými obrazy, 31 když se až dodnes poskvrňujete tím, že všem těm svým hnusným modlám darujete své děti, které necháváte projít plameny, to mám snad odpovídat na vaše modlitby, dome izraelský? Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, už vás nevyslyším!“

Budoucí obnova

32 „Říkáte: ‚Chceme být jako jiné národy, jako kmeny všech zemí – chceme uctívat dřevo a kamení.‘ Co jste si usmyslili, se ale nikdy nestane. 33 Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, budu vám kralovat v kypícím hněvu, pevnou rukou a napřaženou paží. 34 V kypícím hněvu vás pevnou rukou a napřaženou paží vyvedu z národů a shromáždím ze zemí, do nichž jste byli zahnáni. 35 Přivedu vás na poušť národů a budu vás tam soudit tváří v tvář. 36 Jako jsem soudil vaše otce na poušti Egypta, tak budu soudit vás, praví Panovník Hospodin. 37 Nechám vás procházet pod pastýřskou holí^[5] a přivedu vás do svazku smlouvy. 38 Vzbouřence a zrádce mezi vámi vytřídím; vyvedu je ze země, ve které pobývali, na izraelskou půdu ale nevkročí. Tak poznáte, že já jsem Hospodin. 39 Nuže, dome Izraele, toto vám praví Panovník Hospodin: Jděte si každý uctívat své hnusné modly!^[6] Ale pak, i když mě odmítáte poslouchat, přestanete znesvěcovat mé svaté jméno svými obětními dary a hnusnými modlami. 40 Ano, celý dům Izraele mi bude sloužit na mé svaté hoře, na vysoké hoře Izraele, praví Panovník Hospodin. Každý z nich se vrátí zpět do vlasti a tam si je oblíbím. Tam budu stát o vaše oběti a vybrané dary ze všeho, co jste zasvětili. 41 Až vás vyvedu z národů a shromáždím ze zemí, do nichž jste byli zahnáni, oblíbím si vás jako příjemnou vůni a prokážu na vás svou svatost před očima národů. 42 Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin – až vás přivedu na půdu Izraele, do země, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům. 43 Tam si vzpomenete na své způsoby, na všechny skutky, kterými jste se poskvrňovali, a kvůli všemu tomu zlu, které jste páchali, se budete sami sobě ošklivit. 44 Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin – až s vámi kvůli svému jménu naložím ne podle vašich zlých způsobů a zkažených skutků, dome Izraele, praví Panovník Hospodin.“

Český ekumenický překlad

— Boží dobrodiní a nevěra lidu - Přestože lid ví, jak bylo potrestáno nevěrné pokolení, jež Hospodin vyvedl z Egypta, lehkovážně popuzuje Hospodina k hněvu a zpronevěřuje se jeho zákonu.

1 Sedmého roku, pátého měsíce a desátého dne toho měsíce, přišli někteří z izraelských starších dotazovat se Hospodina a posadili se přede mnou. 2 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 3 „Lidský synu, mluv k izraelským starším a řekni jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin: Přicházíte se mě dotazovat? Jakože jsem živ, nebudu vám dávat odpovědi na dotazy, je výrok Panovníka Hospodina.‘ 4 Chceš je soudit, chceš se ujmout soudu, lidský synu? Seznam je s ohavnostmi jejich otců, 5 řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy jsem si vyvolil Izraele, zvedl jsem ruku k přísaze potomstvu Jákobova domu a dal jsem se jim poznat v egyptské zemi, zvedl jsem ruku a přisáhl jim: Já jsem Hospodin, váš Bůh. 6 V onen den jsem zvedl ruku a přísahal jim, že je vyvedu z egyptské země do země, kterou jsem pro ně vyhlédl a která oplývá mlékem a medem a je skvostem všech zemí. 7 Řekl jsem jim: Odvrhněte každý ohyzdné modly, k nimž vzhlížíte, a neposkvrňujte se egyptskými hnusnými modlami, já jsem Hospodin, váš Bůh. 8 Ale oni se mi vzepřeli a nechtěli mě ani slyšet. Žádný neodhodil ohyzdné modly, k nimž vzhlížel, a neopustil egyptské hnusné modly. I řekl jsem, že na ně vyleji své rozhořčení, a tak dovrším svůj hněv proti nim uprostřed egyptské země. 9 Učinil jsem to pro své jméno, aby nebylo znesvěcováno v očích pronárodů, uprostřed nichž byli, před jejichž zraky jsem se jim dal poznat, když jsem je vyvedl z egyptské země. 10 Vyvedl jsem je tedy z egyptské země a uvedl na poušť. 11 Vydal jsem jim svá nařízení a seznámil je se svými řády, skrze něž má člověk život, když je plní. 12 Dal jsem jim také své dny odpočinku, aby byly znamením mezi mnou a jimi, aby věděli, že já, Hospodin, je posvěcuji. 13 Ale dům izraelský se mi na poušti vzepřel, mými nařízeními se neřídili a znevážili mé řády, skrze něž má člověk život, když je plní, a hrubě znesvěcovali mé dny odpočinku. I řekl jsem, že na ně vyleji na poušti své rozhořčení, a tak s nimi skoncuji. 14 Učinil jsem to pro své jméno, aby nebylo znesvěcováno před očima pronárodů, před jejichž zraky jsem je vyvedl. 15 Já jsem též zvedl ruku a přisáhl jim na poušti, že je neuvedu do země, kterou jsem jim dal, do země oplývající mlékem a medem, jež je skvostem všech zemí, 16 a to proto, že znevážili mé řády, neřídili se mými nařízeními a znesvěcovali mé dny odpočinku, neboť jejich srdce chodilo za jejich hnusnými modlami. 17 Ale bylo mi líto je zničit a neskoncoval jsem s nimi na poušti. 18 Jejich synům jsem na poušti řekl: ‚Neřiďte se nařízeními svých otců, nedbejte na jejich řády a neposkvrňujte se jejich hnusnými modlami, 19 já jsem Hospodin, váš Bůh. Řiďte se mými nařízeními, dodržujte mé řády a zachovávejte je. 20 Svěťte mé dny odpočinku a budou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.‘ 21 Ale i synové se mi vzepřeli, neřídili se mými nařízeními, nedodržovali mé řády, skrze něž má člověk život, když je plní, a znesvěcovali mé dny odpočinku. I řekl jsem, že na ně vyleji své rozhořčení, a tak na poušti dovrším svůj hněv proti nim. 22 Ale zadržel jsem svou ruku. Učinil jsem to pro své jméno, aby nebylo znesvěceno před očima pronárodů, před jejichž zraky jsem je vyvedl. 23 Já jsem též zvedl ruku a přisáhl jim na poušti, že je rozptýlím mezi pronárody a rozpráším po zemích, 24 protože se nedrželi mých řádů a znevažovali má nařízení, znesvěcovali mé dny odpočinku a vzhlíželi k hnusným modlám svých otců. 25 A tak jsem jim dal nedobrá nařízení a řády, skrze něž nebudou mít život; 26 poskvrnil jsem je jejich vlastními dary, když prováděli ohněm vše, co otvírá lůno, abych je naplnil úděsem a oni poznali, že já jsem Hospodin. 27 Proto mluv, lidský synu, k izraelskému domu a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Vaši otcové mě dál a dále hanobili tím, že se mi zpronevěřovali. 28 Já jsem je uvedl do země, o níž jsem zvednutím ruky přisáhl, že ji dám jim, ale oni, jak uviděli nějaký vyvýšený pahorek a nějaký listnatý strom, hned tam obětovali své oběti a přinášeli tam své popouzející dary, kladli tam své libovonné oběti a vylévali tam své úlitby. 29 Řekl jsem jim: Na jakéto posvátné návrší tam chodíte? Nazývají je ‚Posvátné návrší‘ až dodnes.“

— Ohlášení soudu i milosti - Pokolení vyvedené z Egypta nevešlo pro svou nevěru do zaslíbené země; jejich potomci pro svou nevěru z ní budou rozptýleni mezi pronárody.

30 Proto řekni izraelskému domu: „Toto praví Panovník Hospodin: Což se musíte poskvrňovat cestou svých otců a smilnit s jejich ohyzdnými modlami? 31 Až dodnes se poskvrňujete všemi svými hnusnými modlami, přinášíte své dary a provádíte své syny ohněm, a já bych vám měl dávat odpovědi na dotazy, dome izraelský? Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nebudu vám odpovídat na dotazy! 32 Co vám vstoupilo na mysl, určitě se nestane. Říkejte si: ‚Budeme jako pronárody, jako čeledi jiných zemí budeme sloužit dřevu a kameni.‘ 33 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, budu nad vámi kralovat pevnou rukou a vztaženou paží v rozhořčení, které na vás vyleji. 34 A vyvedu vás z národů a shromáždím vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni pevnou rukou a vztaženou paží v rozhořčení, které jsem na vás vylil. 35 Uvedu vás do pouště národů a budu se tam s vámi soudit tváří v tvář. 36 Jako jsem se soudil s vašimi otci v poušti egyptské země, tak se budu soudit s vámi, je výrok Panovníka Hospodina. 37 A provedu vás pod holí a uvedu vás do závazku smlouvy. 38 Vytřídím z vás ty, kdo se vzbouřili a byli mi nevěrní. Vyvedu je ze země jejich dočasného pobytu, ale na izraelskou půdu nevstoupí. I poznáte, že já jsem Hospodin. 39 Vy tedy, dome izraelský, slyšte. Toto praví Panovník Hospodin: Jděte a služte si každý svým hnusným modlám i nadále, nechcete-li poslouchat mne, ale neznesvěcujte už mé svaté jméno svými dary a svými hnusnými modlami. 40 Na mé svaté hoře, na vysoké hoře izraelské, je výrok Panovníka Hospodina, tam mi bude sloužit celý izraelský dům, až se usadí celý v zemi, tam v nich najdu zalíbení a tam budu vyhledávat vaše oběti pozdvihování a prvotiny vašich darů se všemi vašimi svatými dary. 41 Najdu ve vás zalíbení pro libou vůni vašich obětí, až vás vyvedu z národů a shromáždím vás z těch zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a budu ve vás posvěcen před očima pronárodů. 42 I poznáte, že já jsem Hospodin, až vás přivedu na izraelskou půdu, do země, o níž jsem zvednutím ruky přisáhl, že ji dám vašim otcům. 43 Tam si připomenete své cesty a všechny své skutky, jimiž jste se poskvrňovali, a zhnusíte se sami sobě pro všechny zlé činy, jichž jste se dopouštěli. 44 I poznáte, že já jsem Hospodin, až pro své jméno s vámi naložím ne podle vašich zlých cest ani podle vašich zvrhlých skutků, dome izraelský, je výrok Panovníka Hospodina.“