1Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte2a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně).3Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,4byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem.[1]5Ukázal se Petrovi,[2] potom Dvanácti,6poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije),7poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům8a naposledy ze všech se ukázal i mně, nedochůdčeti.9Jsem totiž ze všech apoštolů ten nejposlednější; nezasloužím si ani být apoštolem nazýván – vždyť jsem kdysi pronásledoval Boží církev!10Boží milostí jsem ale to, co jsem, a jeho milost ke mně nevyšla naprázdno. Pracoval jsem více než oni všichni, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou.11Toto kážeme – jak já, tak oni – a tomuto jste uvěřili.
Naše vzkříšení
12Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání?13Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!14A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu!15Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni.16Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!17A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších.18Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli.19Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.20Kristus ale byl vzkříšen jakožto první ze všech zesnulých.21Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání.22Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.23Každý však ve svém pořadí: Kristus jako první, při jeho příchodu pak ti, kdo jsou Kristovi.24Potom přijde konec: až Kristus přemůže veškerou vládu, vrchnost a moc, předá království Bohu a Otci.25Musí totiž kralovat, než mu Bůh položí všechny nepřátele k nohám.[3]26Poslední nepřítel, jenž bude přemožen, je smrt.27Vždyť „všechno položil k jeho nohám“.[4] (Když ovšem říká, že je mu všechno poddáno, je zřejmé, že je to všechno kromě Toho, který mu to poddal.)28Až mu tedy bude všechno poddáno, pak se i sám Syn poddá Tomu, který mu všechno poddal, aby Bůh byl všechno ve všem.29A vůbec, co si počnou ti, kdo se nechávají křtít za mrtvé? Proč se za ně křtí, jestliže mrtví nebudou vzkříšeni?30Proč my sami každým okamžikem podstupujeme nebezpečí?31Při chloubě, kterou mám ve vás v Kristu Ježíši, našem Pánu, prohlašuji, že denně čelím smrti.32K čemu mi to z lidského pohledu je, že jsem bojoval s těmi šelmami v Efesu? Jestliže mrtví nebudou vzkříšeni, pak: „Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!“[5]33Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“[6]34Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě!
Způsob vzkříšení
35Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? A v jakém přijdou těle?“36Blázne! To, co seješ, neožije, dokud to nezemře.37A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.38Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.39Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.40Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.41Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.42Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá[7] se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné.43Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné.44Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.45Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“[8] ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.46Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.47První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe.48Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští.49Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme[9] i obraz toho nebeského.50Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.51Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni –52naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni.53Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.54A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“[10]55„Kde je teď, smrti, to tvé vítězství? Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“[11]56Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon.57Ale díky Bohu, který nám dává vítězství v našem Pánu Ježíši Kristu!58Proto, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, rozrůstejte se v Pánově díle a vězte, že vaše práce pro Pána není zbytečná.
1. Korintským 15
Český ekumenický překlad
— Ježíš Kristus vstal z mrtvých
1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.9 Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval – nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.11 Ať už tedy já, nebo oni – tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. 12 Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?13 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.14 A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,15 a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,18 a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.19 Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! 20 Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.23 Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.24 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.25 Musí totiž kralovat, ‚dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘.26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,27 vždyť ‚pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.28 Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem. 29 Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?30 A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?31 Den ze dne hledím smrti do tváře – ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!32 Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme‘.33 Neklamte se: ‚špatná společnost kazí dobré mravy.‘34 Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!
— Budoucí vzkříšení těla
35 Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“36 Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.37 A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.38 Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.39 Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.40 A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.41 Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.42 Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.44 Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.45 Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ – poslední Adam je však Duchem oživujícím.46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.49 A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.50 Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. 51 Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: ‚Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?‘ 56 Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.57 Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista! 58 A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.