Přihlaste se zdarma

1. Korintským 10

Bible, překlad 21. století



1 Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem.[1] 2 Všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem. 3 Všichni jedli tentýž duchovní pokrm[2] 4 a všichni pili tentýž duchovní nápoj[3] (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus). 5 Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení – vždyť „byli pobiti na poušti“.[4] 6 To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.[5] 7 Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.“[6] 8 Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc.[7] 9 Také nepokoušejme Krista,[8] jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.[9] 10 Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.[10] 11 To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků. 12 Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl. 13 Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát. 14 A tak, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím. 15 Mluvím jako k rozumným lidem; sami posuďte, co říkám. 16 Kalich požehnání, za který děkujeme – není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme – není to snad společenství Kristova těla? 17 Jako je jeden chléb, tak jsme jedno tělo. I když je nás mnoho, sdílíme jeden chléb. 18 Všimněte si tělesného Izraele: copak ti, kdo jedí z obětí, nesdílejí společenství oltáře? 19 Co se tu snažím říci? Že maso obětované modlám něco znamená? Anebo že modla něco znamená? 20 Nikoli. Říkám však, že pohané nepřinášejí své oběti Bohu, ale démonům. A já nechci, abyste měli co společného s démony. 21 Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete mít podíl na stolu Páně i na stolu démonů! 22 Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti?[11] Jsme snad silnější než on? 



23 „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.[12] 24 Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého. 25 Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte, 26 vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní.“[13] 27 Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou,[14] a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte. 28 Kdyby vám ale někdo řekl: „Tohle bylo zasvěceno bohům,“ pak to nejezte. Mějte ohled na toho, kdo vás upozornil, a na svědomí. 29 Nemluvím ovšem o tvém svědomí, ale o svědomí toho druhého. „Proč by ale mou svobodu mělo určovat cizí svědomí? 30 Vždyť ten pokrm jím s vděčností! Proč bych měl být odsuzován kvůli něčemu, za co vzdávám díky?“ 31 Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě. 32 Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží. 33 Vždyť i já vždycky vycházím všem vstříc, neboť nehledám vlastní prospěch, ale prospěch mnohých, aby byli spaseni. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

1. Korintským 10

Český ekumenický překlad



1  Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem, 2  všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem, 3  všichni jedli týž duchovní pokrm 4  a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. 5  A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť ‚poušť byla poseta jejich těly‘. 6  To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni. 7  A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: ‚Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.‘ 8  Ani se neoddávejme smilstvu jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc. 9  A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich, a hynuli od hadího uštknutí, 10  ani nereptejte jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem. 11  To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků. 12  A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl. 13  Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.  14  A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím. 15  Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám: 16  Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? 17  Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu. 18  Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře? 19  Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená? 20  Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony. 21  Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů. 22  Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?  



23  ‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko prospívá. ‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu. 24  Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého! 25  Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát. 26  ‚Hospodinova je země i její plnost.‘ 27  Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte. 28  Kdyby vám však někdo řekl: „Toto bylo obětováno božstvům,“ nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí – 29  nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím? 30  Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky? 31  Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. 32  Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží, 33  já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.