1Žalm Asafův. Hospodin, Bůh bohů, promlouvá, celou zem svolává od slunce východu až tam, kde zapadá.2Ze Sionu v plné kráse sám Bůh skvěje se.3Přichází náš Bůh, nebude mlčet; před ním jde oheň, všechno stravuje, kolem něj prudká vichřice!4Svolává shůry nebesa i zem, jeho lid aby stanul před soudem:5„Shromážděte mi moje ctitele, ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“6Jeho spravedlnost nebesa zvěstují, vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla7„Slyš, lide můj, a promluvím, slyš, Izraeli, já tě usvědčím: Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!8Kvůli tvým obětem tě neviním, tvé zápaly mi nikdy nechybí.9Nechci však býka z chlévů tvých, nechci kozlíky z tvé ohrady!10Všechna zvěř v lese přece patří mi, také dobytek na horách nesčetných.11Znám všechny ptáky v nebesích,[1] divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.12Nepožádám tě, i kdybych hladověl – mně patří svět i všechno v něm!13Cožpak se živím masem hovězím, cožpak ho krví kozlů zapíjím?14Přinášej Bohu oběť vděčnosti, své sliby plň před Nejvyšším.15Volej mě v den svého soužení, vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“16Darebáka však Bůh takto osloví: „K čemu odříkáváš moje zákony, mou smlouvu do úst proč bereš si?17Vždyť přece nechceš dát se poučit, má slova za hlavu jsi zahodil.18Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním, s cizoložníky ses ztotožnil!19Svá ústa poskytuješ slovům zlým, tvůj jazyk spřádá úskoky.20Sedíš si a bratra hanobíš, syna své matky ostouzíš.21Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš, pomyslel by sis, že jsem ti podobný. Proto tě nyní obviním, před tvýma očima tě napravím!22Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte: Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?23Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí; kdo svoje cesty napraví, tomu ukážu Boží spasení!“
Žalm 50
Český ekumenický překlad
BŮH SÁM, BŮH HOSPODIN
1 Žalm pro Asafa. Bůh sám, Bůh Hospodin promluvil a volá zemi od slunce východu až po západ. 2 Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh, 3 přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho. 4 Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem. 5 „Shromážděte mi mé věrné, ty, kdo při oběti přijali mou smlouvu!“ 6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem. -Sela- 7 „Slyš, můj lide, budu mluvit, Izraeli, svědčím proti tobě, já jsem Bůh, tvůj Bůh jsem. 8 Má žaloba se netýká tvých obětí, tvé zápaly mám před sebou stále. 9 Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad. 10 Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách, 11 v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe. 12 Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm. 13 Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví? 14 Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu! 15 Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat.“ 16 Ale svévolníkovi Bůh praví: „Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu? 17 Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš. 18 Spatříš zloděje a běžíš k němu, s cizoložníky máš podíl. 19 Ústa propůjčuješ k zlému, svůj jazyk jsi spřáhl se lstí. 20 Usedneš a mluvíš proti bratru, kydáš hanu na syna své matky. 21 To jsi dělával, a já jsem mlčel. Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu. 22 Pochopte to, vy, kdo na Boha jste zapomněli, ať vás nerozsápu a nikdo vás nevytrhne. 23 Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků, ten, kdo jde mou cestou; tomu dám zakusit Boží spásu.“