1Přijímejte ty, kdo jsou choulostiví ve víře, a to bez hádek o názorech.2Někdo věří, že smí jíst všechno, ale choulostivý jí jen zeleninu.3Kdo jí všechno, ať nepohrdá tím, kdo nejí, a kdo nejí, ať nesoudí toho, kdo jí – vždyť Bůh jej přijal!4Kdo vůbec jsi, že soudíš cizího služebníka? Před svým vlastním pánem obstojí, či selže. A on obstojí – Pán jej dokáže podepřít!5Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru.6Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.7Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.8Žijeme-li, žijeme Pánu; umíráme-li, umíráme Pánu. Ať už tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.9Vždyť proto Kristus zemřel a znovu ožil – aby byl Pánem živých i mrtvých.10Proč tedy soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš svým bratrem? Všichni přece staneme na soudu před Božím trůnem.11Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“[1]12Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.
Nepohoršuj bratra
13Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit.14Vím a v Pánu Ježíši mám naprostou jistotu, že nic[2] není nečisté samo o sobě; pokud to však někdo má za nečisté, je to pro něj nečisté.15Trápí-li se tvůj bratr kvůli tomu, co jíš, pak už se neřídíš láskou. Přestaň svým jídlem hubit člověka, za kterého zemřel Kristus!16Ať se o tom, co je pro vás dobré, nemluví zle.17V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.18Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a uznávaný lidmi.19Usilujme tedy o to, co vede k pokoji a vzájemnému budování.20Nenič Boží dílo kvůli jídlu! Jistě, „všechno je čisté,“ ale je špatné pohoršovat člověka jídlem.21Je lepší nejíst maso, nepít víno a vyvarovat se všeho, co tvého bratra uráží.22Víru, kterou máš, si tedy nech před Bohem pro sebe. Blaze tomu, kdo se sám neodsuzuje za to, co schvaluje.23Kdo má ale při jídle pochybnosti, je odsouzen, protože se nechová podle své víry. A cokoli není z víry, je hřích.
Římanům 14
Český ekumenický překlad
— Vzájemná snášenlivost
1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.11 Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘ 12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. 13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.15 Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!16 Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.18 Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.19 A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.20 Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.21 Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu.22 Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl.23 Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.