Přísloví 16 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. 2 Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin. 3 Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní. 4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den. 5 Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist. 6 Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. 7 Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří. 8 Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím. 9 Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. 10 Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit. 11 Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil. 12 Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! 13 Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. 14 Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší. 15 Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře! 16 Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. 17 Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. 18 Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. 19 Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist. 20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený! 21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají. 22 Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků. 23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti. 24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. 25 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 26 Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání. 27 Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál. 28 Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. 29 Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou. 30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. 31 Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží. 32 Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat. 33 Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.

Bible Kralická

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.