1V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.[1]2„To je Jan Křtitel!“ řekl svým služebníkům. „Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.“3Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,4protože Jan mu říkal: „Tvůj sňatek s ní je nezákonný!“[2]5Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka.6Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila,7že jí přísahal splnit jakékoli přání.8Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: „Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!“9Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní.10Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal.11Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce.12Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.
Pět chlebů a dvě ryby
13Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst.14Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.15Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: „Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu.“16„Nemusejí odcházet,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy jim dejte najíst.“17„Nic tu nemáme,“ namítli, „jen pět chlebů a dvě ryby.“18„Přineste mi je,“ řekl jim.19Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům.20A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů.21Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí.
To jsem já!
22Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy.23Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.24Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.25Krátce před svítáním[3] se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině.26Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“27„Vzchopte se, to jsem já!“ promluvil na ně hned Ježíš. „Nebojte se.“28„Pane, jestli jsi to ty,“ odpověděl mu Petr, „přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“29„Pojď!“ řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši.30Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. „Pane, zachraň mě!“ vykřikl.31Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ řekl mu.32Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil.33Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“34Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu.35Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné36a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
Matouš 14
Bible Kralická
1V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.2I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.3Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.4Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.5A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.6Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,7Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.8A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.9I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.10A poslav kata, sťal Jana v žaláři.11I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.12A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.13A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.14A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.15A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.16Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.17A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.18Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.19A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.20I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.21Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.22A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.23A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.24Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.25Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.26A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.27Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.28I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.29A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.30Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.31A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?32A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.33Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.34A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.35A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.36A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.