1Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka2a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.3Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“4„Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“5Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“6Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr.[1]7Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj,8řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.9Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha10a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“11Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení. Tehdy zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili.12Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi.
Zbořte tento chrám
13Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma.14V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly.15Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly16a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“17(Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“)[2]18Židé mu na to řekli: „Jakým znamením se nám prokážeš, když děláš takové věci?“19„Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“20„Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“21(On ale mluvil o chrámu svého těla.22Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšovu slovu.)23Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli znamení, která konal.24Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal.25Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.
Jan 2
Bible Kralická
1Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.2A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.3Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.4Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.5Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.6I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.7Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.8I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.9A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,10A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.11To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.12Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;13Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.14A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.15A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.16A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.17I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.18Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?19Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.20I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?21Ale on pravil o chrámu těla svého.22A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.23A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.24Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.25Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.