1Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho,2ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci.3Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa.4Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,5aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství.6A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba,[1] Otče!“7A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.
Bojím se o vás
8Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové.9Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit?10Dbáte na dny, měsíce, období a roky!11Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná.12Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili.13Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti.14I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše!15Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je!16Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?17Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně.18Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás.19Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus.20Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.
Dvě smlouvy
21Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká?22Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné.[2]23Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.24Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví.25Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví.26Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou.27Je přece psáno: „Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš, jásej a křič, jež nemáš bolesti! Dětí opuštěné je totiž mnoho, více než té, jež muže má.“[3]28Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení.29Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha.30Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“[4]31A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.
Galatským 4
Bible Kralická
1Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,2Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.3Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.4Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,5Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.6A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.7A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.8Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.9Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?10Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.11Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.12Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.13Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.14A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.15Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.16Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?17Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.18Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.19Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),20Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.21Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?22Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.23Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.24Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.25Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.26Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.27Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.28Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.29Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.30Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.31A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.