1Pavel, apoštol (poslaný ne od lidí ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých),2a všichni bratři, kteří jsou se mnou, církvím v Galacii:3Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista,4který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce,5jemuž buď sláva na věky věků. Amen.
Žádné jiné evangelium
6Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu.7Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást někteří lidé, kteří chtějí převrátit evangelium Kristovo.8Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe – kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet!9Znovu opakuji, co jsme už řekli: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet!10Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!11Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, nepochází od člověka.12Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.
Pavlovo povolání
13Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit.14Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic.15Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl,16že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,[1]17nevypravil jsem se ani do Jeruzaléma za těmi, kdo se stali apoštoly dříve než já, ale odešel jsem do Arábie a později se vrátil do Damašku.18Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem.[2] Strávil jsem u něj dva týdny,19ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra.20Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež!21Poté jsem odešel do Sýrie a Kilikie.22V judských církvích, které jsou v Kristu, mě osobně vůbec neznali.23Slyšeli jen, že „náš dřívější pronásledovatel teď káže víru, kterou předtím potíral,“24a oslavovali kvůli mně Boha.
Galatským 1
Bible Kralická
1Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,)2I ti, kteříž jsou se mnou, všickni bratří sborům Galatským:3Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista,4Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho,5Jemuž buď sláva na věky věků. Amen.6Divím se tomu, že tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili jste se k jinému evangelium,7Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí a převrátiti chtějí evangelium Kristovo.8Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď.9Jakož jsme již pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo co jiného kázal mimo to, což jste přijali, prokletý buď.10Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl.11Oznamujiť pak vám, bratří, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podle člověka.12Nebo aniž jsem já ho přijal od člověka, ani se naučil, ale skrze zjevení Ježíše Krista.13Slýchali jste zajisté o mém obcování někdejším v Židovstvu, kterak jsem se velice protivil církvi Boží a hubil jsem ji,14A že jsem prospíval v Židovstvu nad mnohé mně rovné v pokolení mém, byv velmi horlivý milovník otcovských ustanovení.15Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé a povolal skrze milost svou,16Zjeviti Syna svého mně, abych jej kázal mezi pohany, hned jsem se neporadil s tělem a krví;17Aniž jsem se vrátil do Jeruzaléma k těm, jenž prve byli apoštolé nežli já, ale šel jsem do Arabie, přišel jsem pak zase do Damašku.18Potom po třech letech navrátil jsem se do Jeruzaléma, abych navštívil Petra, a pobyl jsem u něho patnácte dní.19Jiného pak z apoštolů žádného jsem neviděl než Jakuba, bratra Páně.20Cožť pak píši vám, aj, před Bohem osvědčuji, žeť neklamám.21Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických.22A nebyl jsem známý osobou sborům Židovským, kteříž byli v Kristu,23Než toliko slýchali o mně: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy hubil.24A slavili ve mně Boha.