1Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství,2pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl.3Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.4Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.5Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš:6Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval.7Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk,8ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži!9Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval,10aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí11a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
Světla ve světě
12Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek.13Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!14Všechno dělejte bez reptání a dohadování,15abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě.16Pevně se držte Slova života,[1] abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné.17Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi.18Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou.
Timoteus a Epafrodites
19Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás.20Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost.21Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista.22O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci.23Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude.24Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.25Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby.26Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci.27Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.28Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví.29Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte.30Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.
Filipským 2
Bible Kralická
1Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,2Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,3Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.4Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.5Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,6Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,7Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.8A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.9Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,10Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,11A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.12A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.13Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.14Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,15Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,16Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.17A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.18A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.19Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.20Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.21Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.22Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.23Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.24Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.25Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,26Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.27A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.28Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.29Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.30Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.