1Před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám skrze jeho příchod a jeho království:2Hlásej Slovo, buď připraven vhod i nevhod, usvědčuj, napomínej, povzbuzuj a vyučuj s nejvyšší trpělivostí.3Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch.4Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím.5Ty však buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo kazatele evangelia, naplň svou službu.
Dokončený běh
6Já už totiž začínám být obětován; přišel čas mého odchodu.7Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.8Teď na mne čeká vavřín spravedlnosti, který mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.9Udělej vše, abys ke mně brzy přišel.10Démas si zamiloval tento svět a opustil mě; odešel do Tesaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmácie.11Jediný Lukáš se mnou zůstal. Vyzvedni Marka a přiveď ho s sebou; velmi potřebuji jeho pomoc.12(Tychika jsem totiž poslal do Efesu.)13Až půjdeš, přines mi plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa, a knihy, zvláště pergameny.14Kovář Alexandr mi velmi ublížil; Pán mu odplatí podle jeho skutků.15Dávej si na něj pozor, protože tvrdě odporoval našim slovům.16Při mé první obhajobě se za mne nikdo nepostavil. Všichni mě opustili – kéž jim to není počítáno!17Pán ale stál při mně a posílil mě, aby mé kázání bylo završeno a mohly je slyšet všechny národy. Byl jsem tedy vysvobozen ze lví tlamy.18A Pán mě vysvobodí od všeho zlého a zachová mě pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věky věků! Amen.19Pozdravuj Priscillu s Akvilou i Onesiforův dům.20Erastos zůstal v Korintu, Trofima jsem nechal nemocného v Milétu.21Udělej vše, abys ke mně přišel, než začne zima. Pozdravuje tě Eubulos, Pudens, Linus, Klaudia a všichni sourozenci.22Pán buď s tvým duchem. Milost s vámi.
2. Timoteovi 4
Bible Kralická
1Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého,2Kaž slovo Boží, ponoukej včas nebo nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.3Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.4A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí.5Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník.6Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.7Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.8Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho.9Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel.10Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie.11Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě.12Tychikať jsem poslal do Efezu.13Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines s sebou, i knihy, zvláště pergamén.14Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho.15Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim.16Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích.17Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.18A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen.19Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu.20Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného.21Pospěš před zimou přijíti ke mně. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří.22Pán Ježíš Kristus budiž s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen. List tento druhý psán jest z Říma k Timoteovi, (kterýž první v Efezu za biskupa skrze vzkládání rukou zřízen byl,) když Pavel opět po druhé se stavěl před císařem Neronem.