1V den, kdy Hospodin Davida vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy, zpíval David Hospodinu tuto píseň:[1]2Hospodin je má skála, má tvrz a záchrana!3Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad, má skrýš, mé vítězství – před násilím mě ochráníš!4Vzýval jsem Hospodina – je hoden chvály – od mých nepřátel mě zachránil!5Smrtelné vlny mě obklopily, svým proudem mě strhla záhuba,6provazy hrobu mě ovinuly, osidla smrti mě dostihla.7Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik.8Zem se třásla, zem se chvěla, základy nebe se pohnuly, před jeho hněvem se roztřásly.9Dým se valil z jeho chřípí, stravující oheň z jeho úst, plamenné blesky z něj vyšlehly.10Nebe rozťal, sestupuje, pod nohama černý mrak!11Cheruba zapřáhl, rozletěl se, vznesl se[2] na křídlech větrných.12Závojem tmy obklopil se, mrak plný deště byl jeho stan.13Od žáru jeho obličeje roznítily se blesky plamenné,14Hospodin v nebi zaburácel, hlas Nejvyššího zněl!15Deštěm šípů rozehnal je, bleskem svým je rozdrtil!16Koryta moří byla obnažena, základy světa odkryty před řevem Hospodina, před jeho dechem zuřivým!17Sehnul se z výšin, uchopil mě, z mohutných vod mě vyprostil,18vyrval mě mocnému nepříteli, odpůrcům silnějším, než jsem byl.19Přepadli mě v den mé bídy, Hospodin mě však podpíral,20vyvedl mě na svobodu, uhájil mě, vždyť má mě rád!21Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost, za čistotu mých rukou mě odměnil.22Hospodinových cest jsem se pevně držel, svého Boha jsem nezradil!23Před sebou mám všechny jeho soudy, od jeho nařízení jsem se nevzdálil,24zůstal jsem před ním bez úhony, varoval jsem se hříchů svých.25Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost, za moji čistotu před jeho očima.26Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně, k oddanému se chováš oddaně,27s čistým člověkem čistě naložíš, od zvráceného se však odvracíš.28Ty sám zachraňuješ ubožáky, povýšené však hledíš ponížit.29Ty, Hospodine, jsi přece mou svící, sám Hospodin mi září v tmách.30S tebou vyrazím proti vojsku, ve svém Bohu hradby překonám!31Jak dokonalá je cesta Boží, jak ryzí je, co praví Hospodin – on je štít všech, kdo v něho doufají!32Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skálou, ne-li náš Bůh?33Tento Bůh mě vyzbrojuje silou,[3] otvírá dokonale cestu mou,34Mým nohám udílí hbitost laní, staví mě na mé výšiny.35Mé paže učí, jak obstát v boji, mé ruce napínají i luk bronzový.36Podal jsi mi štít své spásy, sklonil ses, abys mě povýšil!37Daroval jsi mým krokům volnost, mé nohy nesklouznou.38Stíhal jsem nepřátele, dostihl je, nepřestal jsem, než jsem je porazil.39Udeřil jsem je, nevstanou znovu, skáceli se mi pod nohy!40Ty jsi mě vyzbrojil silou k boji, na kolena srážíš mé soky přede mnou.41Šíji mých nepřátel nastavil jsi mi, se svými protivníky jsem skoncoval.42Volali o pomoc, nikdo je nezachránil, volali k Hospodinu – žádná odpověď.43Jako prach na zemi rozdrtil jsem je, jak bláto na ulici jsem je rozdupal!44Z různic v lidu zachránils mě, jako vůdce národů jsi mě ochránil, lid, jejž jsem ani neznal, slouží mi!45Cizáci přede mnou už se krčí, jen co mě uslyší, musí poslechnout.46Cizáci přede mnou už se hroutí, vrávorají[4] ven ze svých nor!47Živ buď Hospodin, má skála buď požehnána, Bůh buď vyvýšen, má záchrana![5]48Bůh mi dopřává zadostiučinění, podmaňuje mi národy.49Zprostřed nepřátel mě vyvádíš, pozvedáš mě nad soky, před násilníkem zachráníš.50Proto tě budu chválit mezi národy, tvé jméno, Hospodine, písní oslavím!51Svému králi dává mocná vítězství, svému pomazanému je milostiv – Davidovi a jeho semeni až navěky!
2. Samuelova 22
Bible Kralická
1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.34Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.