2Chválím vás, že na mě stále pamatujete a držíte se učení, které jsem vám předal.3Chtěl bych však, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.4Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, dělá ostudu Tomu, který je mu hlavou.5Stejně tak každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, dělá ostudu tomu, který je jí hlavou; je to úplně stejné, jako kdyby se oholila.6Pokud se žena nechce zahalovat, pak ať se rovnou ostříhá. Pokud se ovšem stydí ostříhat nebo oholit, pak ať se tedy zahaluje.7Muž si nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží. Žena je ale slávou svého muže.8Muž přece nebyl stvořen z ženy, ale žena z muže.[1]9Muž také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.[2]10Proto ať si žena zahaluje hlavu na znamení autority kvůli andělům.11V Pánu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy.12Vždyť jako je žena z muže, tak je zas muž skrze ženu – a všechno společně je z Boha.13Posuďte sami: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?14Copak vás neučí sama přirozenost, že pro muže jsou dlouhé vlasy ostudou?15Pro ženu jsou však dlouhé vlasy slávou; jsou jí totiž dány jako pokrývka.16Pokud se o tom někdo chce hádat, my to ve zvyku nemáme a církve Boží také ne.
Večeře Páně
17Když už jsem u napomínání, nemohu vás pochválit za to, že vaše shromáždění jsou spíše ke škodě než k užitku.18Především se doslýchám, že když se scházíte v církvi, máte mezi sebou roztržky, a skoro tomu věřím.19Musí totiž mezi vámi být i rozdělení, aby se ukázalo, kteří z vás jsou spolehliví.20To, co probíhá na vašich společných shromážděních, není žádná večeře Páně.21Každý má k jídlu svou vlastní večeři, a pak někdo hladoví a jiný se opil.22Copak nemůžete jíst a pít doma? To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají? Co na to mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!23Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,24vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“25Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“26Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.27Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi.28Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.29Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo[3] tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení.30To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.31Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni.32Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni se světem.33Nuže, bratři moji, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.34Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní pokyny vám dám, až přijdu.
1. Korintským 11
Bible Kralická
1Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.2Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.3Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.4Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.5Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.6Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.7Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.8Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.9Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.10Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.11Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.12Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.13Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.14Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?15Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.16Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.17Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.18Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.19Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.20A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,21Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.22A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.23Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,24A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.25Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.26Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.27A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.28Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.29Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.30Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,31Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.32Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.33A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.34Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.