1Bože pomsty, Hospodine, Bože pomsty, zaskvěj se.2Soudce vší země, povstaň již, dej pyšným, co si zaslouží!3Jak dlouho, Hospodine, ničemní, jak dlouho ničemní budou vítězit?4Chrlí jen pýchu, kdykoli promluví, všichni ti zločinci se honosí.5Tvůj lid, Hospodine, deptají, utlačují tvé dědictví.6Mordují vdovy a příchozí, vraždí sirotky!7Říkají: „Hospodin to přece nevidí, Bůh Jákobův se to nedozví!“8Pochopte to, vy tupci největší, kdy rozum dostanete, hlupáci?9Ten, který stvořil ucho – copak neslyší? Ten, který zformoval oko – copak nevidí?10Ten, který trestá národy – copak nesoudí? Učiteli lidstva snad chybí vědění?11Hospodin zná lidské úmysly – neznamenají vůbec nic!12Blaze člověku, jehož, Hospodine, káráš, člověku, jehož učíš ze svého Zákona.13Dáváš mu odpočinout od zlých dnů, než bude vykopána jáma ničemům.14Hospodin přece nenechá svůj lid, nikdy neopustí své dědictví!15Ke spravedlivým se právo navrátí, všichni poctiví dojdou odplaty.16Kdo se mě zastane proti bídákům? Kdo se mnou postaví se proti zlosynům?17Kdyby mi býval nepomohl Hospodin, zakrátko bydlel bych v říši mlčení!18Už jsem si řekl: „Má noha poklesá,“ tvá láska, Hospodine, mě ale držela!19Když nitro měl jsem plné úzkostí, tvé utěšení mi bylo rozkoší!20Spojí se s tebou vládci zločinní? Ti, kteří proti právu plodí trápení?21Takoví spravedlivého berou útokem, na smrt odsuzují nevinné!22Hospodin je však mou pevností, můj Bůh je skálou, v níž se ukryji.23On jejich zvrácenost na ně obrátí, jejich vlastní špatností je vyhladí, Hospodin, náš Bůh, je vyhladí!
Žalm 94
Bible Kralická
1Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.2Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.3Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,4Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?5Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?6Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,7Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?8Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?9Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?10Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?11Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.12Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.13Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.14Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,15Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.16Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?17Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.18Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.19Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.20Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,21Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?22Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.23Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.