1Poučný žalm Etana Ezrachejského. I.2Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád, navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!3Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!4Ty přece řekl jsi: „Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy, svému služebníku Davidovi slibuji:5Tvé potomstvo ustanovím navěky, po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“[1] séla II.6Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky, shromáždění svatých tvou věrnost velebí.7Rovná se Hospodinu někdo v oblacích? Kdo z Božích synů je jako Hospodin?8Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje, je mnohem hroznější než všichni kolem něj.9Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty – mocný Hospodin? Za všech okolností věrný jsi!10Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím, vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.11Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil, svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.12Nebe i země tobě náleží, svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.13Sever i jih – stvořil jsi obojí, Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.14Mocná je paže tvá, silná ruka tvá, pravice tvá se pozvedá.15Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář!16Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít.17Ve tvém jménu radují se celé dny, tvá spravedlnost jim dává vítězství.18Sláva jejich síly jsi přece ty sám, díky tvé milosti se náš roh pozvedá.19Hospodinu patří naše pavéza, Svatému izraelskému náš král! III.20Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: „Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.21Našel jsem svého služebníka Davida, svým svatým olejem jsem ho pomazal.22Má ruka jej bude podpírat, má paže mu bude síly dodávat.23Nebude jej moci vydírat nepřítel, nebude přemožen žádným zlosynem.24Jeho protivníky před ním rozdrtím, ty, kdo jej nenávidí, porazím.25Má věrnost a láska bude s ním, jeho roh se v mém jménu vyvýší.26Jeho ruku vložím na moře, na řekách spočine jeho pravice.27‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví – ‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘28A tak jej prvorozeným učiním, nejvyšším bude z králů na zemi.29Svou lásku k němu zachovám navěky, má smlouva s ním se nikdy nezmění.30Jeho potomstvo ustavím navždycky, dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.31Jeho synové když však můj Zákon opustí a nebudou se řídit mými pravidly,32má ustanovení jestliže poruší a nedodrží mé příkazy –33holí potrestám jejich poklesky a jejich provinění ranami.34Svou lásku však od něj neodvrátím, svou vlastní věrnost nezradím,35svou smlouvu nikdy neporuším, co vyšlo z mých úst, to nezměním!36Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida?37Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,38bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla IV.39Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil.40Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil.41Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil.42Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení!43Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře.44Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít.45Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil.46Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla47Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát?48Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?49Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla50Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!51Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína!52Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!53Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!
Žalm 89
Bible Kralická
1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]