1Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“. Žalm Davidův. I.2Bože, pomoz mi, voda až po krk sahá mi!3Hluboko klesám do bahna beze dna, kolem mě vodní hlubina – ta záplava mě přemáhá!4Křikem jsem vyčerpán, hrdlo mě pálí, vysychá, vyhlížím Boha, ztrácím zrak!5Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí, je více, než mám vlasů na hlavě! Spousta je těch, kteří mě chtějí zničit, obviňují mě falešně – to, co jsem neukradl, musím navracet!6Ty, Bože, znáš moje bláznovství, mé viny před tebou se nikam neskryjí.7Ať se kvůli mně, Hospodine, stydět nemusí ti, kteří v tebe, Pane zástupů, doufají. Ať kvůli mně nejsou zahanbeni ti, kteří tě, Bože Izraele, hledají!8Kvůli tobě přece snáším ponížení, to kvůli tobě mi hanba halí tvář.9Pro vlastní bratry jsem jako cizí, pro děti své matky jsem cizincem.10Horlivost tvého domu mě totiž stravuje, padají na mě urážky tobě určené!11V slzách když jsem se trápil postem, měli pro mě jen posměšky.12Místo šatů když oblékal jsem pytel, skládali o mně říkanky.13Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně, opilci si o mně zpívali! II.14Já se však budu modlit k tobě, vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti. Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce, zachraň mě ve své věrnosti!15Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout, před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknout jako před vodní hlubinou!16Ať mě nepřemůže vodní záplava, ať mě nepohltí její hlubina, kdyby se nade mnou propast zavřela!17Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky, v hojném svém soucitu na mě pohlédni.18Před svým služebníkem svou tvář neskrývej, je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!19Přibliž se ke mně, vyprosti mě, vykup mě z moci nepřátel!20Ty přece víš o mém ponížení, o všech těch urážkách a posměšcích – všechny mé nepřátele máš přece na očích!21Srdce mám hanbou zdrcené, je mi zle, toužil jsem po soucitu, zbytečně, hledal jsem utěšitele, ale nenašel.22K jídlu mi dali okusit žluče, ocet mi dali pít, když žíznil jsem!23Jejich stůl ať se jim stane léčkou, jejich pastí a odplatou.24Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli, jejich bedra sehni navždycky!25Vylij na ně své rozhněvání, plamen tvé prchlivosti ať je zachvátí.26Jejich příbytek ať zůstane pustý, v jejich stanech ať nikdo nebydlí!27Koho jsi sám ztrestal, toho pronásledují, baví se o bolesti tebou zraněných.28Jejich viny jim proto všechny sečti, do tvé spravedlnosti ať nevstoupí.29Z knihy života ať jsou vymazáni, mezi spravedlivé ať nejsou počteni! III.30Já sám jsem ubohý, trpím bolestí, tvá spása však, Bože, dá mi bezpečí!31Boží jméno pak písní oslavím, vyvyšovat je budu s vděčností.32Ta oběť Hospodina potěší víc než býk, více než dobytek s rohy a kopyty!33Ponížení se rozveselí, až to uvidí – vám, kdo hledáte Boha, ať srdce ožijí!34Vždyť přece Hospodin slyší ubožáky, nepohrdá svým lidem v zajetí.35Nebesa i země ať jej oslavují, též moře i všechna havěť v nich!36Bůh totiž Sionu daruje spásu a města Judy znovu vystaví, tak aby bydleli ve svém dědictví.37Potomci jeho služebníků tu zemi obdrží a zůstanou v ní, kdo jeho jméno milují!
Žalm 69
Bible Kralická
1Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.2Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.3Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.4Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.5Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.6Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.7Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.8Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.9Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,10Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.11Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.12Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.13Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.14Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.15Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,16Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.17Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.18A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.19Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.20Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.21Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.22Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.23Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.24Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.25Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.26Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.27Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.28Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.29Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.30Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.31I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.32A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.33To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.34Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.35Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.36Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]