1Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.[1]2Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě.3Kéž bych tě ve svatyni znovu uviděl, tvou sílu a tvou slávu kéž bych zakoušel!4Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat.5Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat.6Mou duši nasytí lahodná hostina, hlasitou písní tě slaví ústa má!7Když ležím na lůžku, na tebe pamatuji, při nočním bdění o tobě přemýšlím.8Vždycky jsi byl mou pomocí – zpívám ve stínu křídel tvých!9K tobě jsem přilnul celou svou duší, ty mě podpíráš svou pravicí.10Ti, kdo však usilují o zkázu mé duše, sami se propadnou hluboko do země.11Každý z nich zahyne ostřím meče, pokrmem šakalů stanou se!12Král se však v Bohu zaraduje, zajásá každý, kdo přísahá skrze něj, ústa lhářů až zavřou se!
Žalm 63
Bible Kralická
1Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.2Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,3Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,4(Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,5A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.6Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.7Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.8Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.9Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.10Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.11Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]