1Památeční žalm Davidův.2Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti, ve svém rozzuření mě nekárej!3Vždyť už jsem probodán tvými šípy, tvá ruka drtí mě!4Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo, můj hřích připravil mé kosti o pokoj.5Má provinění mi nad hlavu rostou, těžší, než unesu, je jejich břemeno!6Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo, rány, jež páchnou a mokvají.7Shrbený jsem, plížím se tak nízko, celý den v zármutku se potácím.8Mé slabiny jsou v jednom ohni, jediné zdravé místo mi v těle nezbylo.9Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce!10Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen.11Srdce mi buší, síla se ztrácí i moje oči už světlo opouští.12Přátelé a drazí se mých ran štítí, moji příbuzní se drží vpovzdálí.13Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky, ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze, své lsti vymýšlejí každý den.14Já ale jak hluchý neslyším, jak němý nechci ústa otevřít.15Jsem jako člověk, který neslyší, z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy.16V tebe, Hospodine, skládám naději – Pane Bože můj, ty jistě odpovíš!17Ať nade mnou nejásají, říkám si, jen ať se nepyšní nad mým selháním!18Vždyť už jsem přece na pokraji pádu a stále trpím bolestí,19vyznávám svoje provinění, trápím se pro svůj hřích!20Mých bezdůvodných[1] soků je stále více, množí se počet mých zrádných nepřátel.21Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní, obviňují mě, když dobra držím se!22Neopouštěj mě, Hospodine, nevzdaluj se mi, Bože můj!23Pospěš mi na pomoc, Pane – má záchrano!
Žalm 38
Bible Kralická
1Žalm Davidův k připomínání.2Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.3Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.4Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.5Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.6Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.7Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.8Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.9Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.10Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.11Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.12Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.13Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.14Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;15Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.16Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.17Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,18Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.19A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.20Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.21A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.22Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]