1[1] Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem!2Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají,3těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí!4Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila.5Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony!6Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu.7Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím.
Bet
8Tvé zákony chci dodržet – jen prosím neopouštěj mě!9Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se!10Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě!11V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil.12Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě!13Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil.14Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství.15O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal.
Gimel
16Tvé zákony jsou mi rozkoší – tvé slovo neztrácím z paměti!17Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil!18Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně.19Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej!20Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech.21Okřikuješ pyšné – jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili!22Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví!23Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.
Dalet
24Tvá svědectví jsou mi rozkoší – jsou to mí rádci nejbližší!25Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě!26Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě.27Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel.28Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě!29Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem.30Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli.31Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben!
He
32Poběžím cestou tvých příkazů – do srdce dals mi svobodu!33Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu.34Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen.35Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil.36Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství.37Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě!38Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě.39Zbav mě potupy, z níž mám strach – jak dobrá jsou nařízení tvá!
Vav
40Jak toužím po tvých pravidlech – svou spravedlností obživ mě!41Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil!42Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději.43Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny.44Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky!45Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla.46Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi.47Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji!
Zajin
48K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony.49Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději.50To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky.51Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím.52V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším.53Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli.54Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji.55Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit.
Chet
56Tento úkol mi náleží – abych se řídil tvými pravidly!57Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem.58O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil!59Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím.60Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy.61I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj.62O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé.63Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel.
Tet
64Tvé lásky, Hospodine, je plná zem – pouč mě prosím o svých zákonech!65Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal.66Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým!67Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se.68Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony.69I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly.70Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj.71Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.
Jod
72Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných!73Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy.74Tví ctitelé se zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí.75Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil.76Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil.77Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší!78Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy.79Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví.
Kaf
80Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben!81Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí.82Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“83I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony.84Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš?85Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí.86Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi!87Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel.
Lamed
88Ve své lásce prosím obživ mě – svědectví tvých úst chci dodržet!89Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích.90Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává.91Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti.92Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení.93Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil!94Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla.95Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích.
Mem
96Vidím, že vše dokonalé má své hranice – ve tvém přikázání je však svoboda bez konce!97Jak velmi tvůj Zákon miluji – celý den o něm přemýšlím!98Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě.99Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích.100Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel.101Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým.102Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel.103Jak sladce mi chutnají tvé výroky – sladší než med jsou ústům mým!
Nun
104Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži.105Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě.106Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím.107Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě!108Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům.109I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj.110I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla.111Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí.
Samek
112Rozhodl jsem se plnit tvé zákony – v tom je odplata navěky!113Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji.114Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí.115Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci!116Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději!117Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl.118Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži!119Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví.
Ajin
120Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou – v úžasu hledím na tvůj soud!121Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě!122Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat.123Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil.124Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech!125Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím.126Čas jednat, Hospodine, už je tu – lidé porušují Zákon tvůj!127Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší.
Pe
128Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži!129Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat!130Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti.131S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech!132Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé.133Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích!134Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly.135Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony.
Cade
136Z očí mi slzy proudí potokem – lidé se neřídí tvým Zákonem!137Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé.138Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá.139Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají.140Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji!141I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla.142Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý.143Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší.
Kof
144Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil!145Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony!146Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet!147Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí.148Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích.149Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě!150Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují.151Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy.
Reš
152Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky.153Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj.154Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě!155Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony.156Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě!157Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví.158Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky.159Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě!
Šin
160Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé.161I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se.162Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší.163Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji!164Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé.165Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí!166Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy.167V duši opatruji tvá svědectví – jak velice je miluji!
Tav
168Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé.169Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi!170Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil!171Kéž chvála přetéká z mých rtů – vždyť ty mě učíš svým zákonům.172Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy.173Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla.174Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší!175Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny.176Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě – jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy!
Žalm 119
Bible Kralická
1Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.2Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.3Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.4Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.5Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.6Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.7Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.8Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.9Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.10Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.11V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.12Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.13Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.14Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.15O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.16V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.17Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.18Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.19Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.20Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.21Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.22Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.23Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.24Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.25Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.26Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.27Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.28Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.29Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.30Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.31Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.32Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.33He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.34Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.35Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.36Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.37Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.38Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.39Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.40Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.58Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.59Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.60Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.61Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.62O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.63Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.64Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.65Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.66Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.67Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.68Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.69Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.70Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.71K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.72Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.73Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,74Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.75Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.76Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.77Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.78Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.108Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.109Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.110Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.111Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.112Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.113Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.114Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.115Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.116Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.117Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.118Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.119Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.120Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.121Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.122Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.123Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.124Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.125Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.126Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.127Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.128A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.129Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.130Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.131Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.132Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.133Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.134Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.135Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.136Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.137Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.138Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.139Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.140Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.141Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.142Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.143Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.144Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.145Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.146K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.148Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.149Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.150Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.151Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.152Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.153Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.154Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.155Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.156Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.157Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.158Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.159Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.160Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.161Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.162Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.163Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.164Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.165Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.166Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.167Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.168Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.169Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.170Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.171I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.172Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.173Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.174Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.175Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.176Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.