1Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy[1] Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.2Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé.3Pro milost, jíž se mi dostalo, říkám každému z vás, ať si o sobě nemyslí více, než by měl. Každý ať smýšlí střízlivě, v souladu s mírou víry, kterou mu Bůh udělil.4Jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejný úkol,5tak i nás je mnoho, ale v Kristu jsme jedno tělo a jako jednotlivé údy patříme k sobě navzájem.6Podle milosti, jíž se nám dostalo, máme rozdílné dary: kdo má proroctví, ať je užívá v souladu s vírou;7kdo má službu, ať slouží; kdo je učitel, ať učí;8kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje; kdo rozdává, ať je štědrý; kdo vede druhé, ať je pilný; kdo pomáhá potřebným, ať to dělá s radostí.
Přemáhej zlo dobrem
9Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru.10Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost.11V pilnosti buďte vytrvalí, ve službě Pánu horliví,12v naději radostní, v soužení trpěliví, v modlitbě vytrvalí,13přispívejte svatým v nouzi, věnujte se pohostinnosti.14Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují – nezlořečte, ale dobrořečte.15Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.16Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale mějte sounáležitost s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost.17Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro.18Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj.19Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo Božímu hněvu – je přece psáno: „Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin.“[2]20Právě naopak: „Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to učiníš, shrneš mu na hlavu žhavé uhlí.“[3]21Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Římanům 12
Bible Kralická
1Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.2A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.3Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.4Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,5Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.6Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;7Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.8Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.9Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.10Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,11V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,12Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,13V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.14Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.15Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.16Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.17Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,18Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,19Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.20A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.21Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.