Jan 16,9 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

1 Těmito slovy jsem vás chtěl varovat, abyste nepodlehli zmatku z budoucích událostí. 2 Nejdříve vás vyženou ze synagog. Pak vás budou dokonce zabíjet v domnění, že tím slouží Bohu. 3 Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mne. 4 Říkám to proto, abyste se na má slova rozpomněli, až se naplní. Zatím jsem o tom nemluvil, protože jsem byl s vámi.

Ježíš učí o Duchu svatém

5-6 Můj čas se však naplnil a já brzy odejdu k tomu, který mne poslal. Vidím však, že nechápete, kam jdu. Místo abyste se radovali, jste stísněni smutkem a starostmi. 7 Věřte mi, že pro vás bude lepší, když odejdu. Kdybych zůstal, Zastánce by k vám nepřišel. Odejdu-li, pošlu ho k vám. 8 Až přijde, ukáže lidem, v čem spočívá hřích, zda existuje spravedlnost a koho je třeba soudit. 9 Hřích je v tom, že lidé ve mne nevěří. 10 Spravedlnost je v tom, že Bůh potrestal Krista jako zástupce hříšníků, vzkřísil ho a přijal do své slávy. 11 A soud znamená, že uchvatitel tohoto světa je již odsouzen. 12 Je toho ještě mnoho, co bych vám chtěl říci, ale vy to nemůžete v této chvíli pochopit. 13 Teprve až přijde Duch svatý, odkryje vám plnou pravdu. 14 On bude jejím věrným tlumočníkem. Oznámí vám i to, co má přijít. 15 Nebude zdůrazňovat sebe, ale vyvyšovat mne, protože mně Otec svěřil všechno. A tak co vám sdělí Duch, bude ukazovat vždycky ke mně.

Ježíš učí o užívání jeho jména v modlitbě

16 Zanedlouho již mezi vámi nebudu, ale brzy potom mě znovu uvidíte. Pak půjdu zase k Otci.“ 17-18 „O čem to jen mluví?“ ptali se učedníci jeden druhého. „Kde bude zanedlouho? Kdy ho zase uvidíme? Co to znamená, že půjde k Otci? Tomu nerozumíme.“ 19 Ježíš poznal, že si učedníci s jeho slovy nevědí rady. „Vysvětlím vám to,“ řekl. 20 „Brzy se svět bude radovat z mého utrpení, zatímco vy budete plakat. Ale váš pláč se záhy promění v radost, protože mne opět uvidíte. 21 Vaše radost se bude podobat radosti ženy, která zapomněla na všechnu úzkost a porodní bolesti, protože se jí narodilo dítě. 22-23 Nyní jste smutní, ale budete se zase radovat, až se setkáme. O tuto radost vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte. 24 Znovu vás vyzývám, abyste se ve svých modlitbách k Otci na mne odvolávali a on vás vyslyší. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude plná. 25 Dosud jsem o těchto věcech mluvil v podobenstvích, ale brzy budu o Otci hovořit otevřeně. 26 Nespoléhejte se na to, že já budu prosit Otce za vás, ale vy se modlete a odvolávejte na mne. 27 Vždyť vás Otec miluje pro vaši lásku ke mně a pro víru, se kterou jste mne přijali jako Božího Syna. 28 Pravda je nejen to, že jsem od Otce přišel, ale i to, že se k němu opět vrátím.“ 29 „Teď už ti rozumíme,“ přisvědčili učedníci. „Co jsi dříve říkal v náznacích, pověděl jsi teď jasně. 30 Pochopili jsme, že víš všechno a rozumíš už napřed našim otázkám. Teď opravdu věříme, že jsi přišel od Boha.“ 31 „Opravdu tomu věříte?“ otázal se jich Ježíš. 32 „Nastane čas, vlastně už nastal, kdy se rozprchnete do svých domovů a necháte mne samotného. Já však nebudu sám, protože Otec je se mnou. 33 Toto všechno jsem vám řekl proto, abyste ve spojení se mnou našli jistotu a klid. Svět vám připraví mnoho těžkostí, ale neztrácejte odvahu. Já jsem nad ním zvítězil.“

Český ekumenický překlad

1 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. 2 Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. 3 To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. 4 Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.“ „Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi.

— O příchodu Přímluvce

5 Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? 6 Ale že jsem k vám tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce. 7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. 8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: 9 Hřích v tom, že ve mne nevěří; 10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; 11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. 12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. 13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. 14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. 15 Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. 16 Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“ 17 Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“ 18 Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví.“ 19 Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte? 20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. 21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. 22 I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. 23 V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. 24 Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. 25 To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. 26 V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; 27 vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.“ 29 Jeho učedníci mu řekli: „Nyní mluvíš přímo a bez obrazů. 30 Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“ 31 Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? 32 Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. 33 To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“