1 Pro předního zpěváka ke hřena flétnu. Žalm Davidův. 2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl. 3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě! 4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat. 5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem, 6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti, 7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti. 8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni. 9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou. 10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti. 11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě! 12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno. 13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní.