1Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla, a starost o ně zahání spánek. 2Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout, a těžká nemoc probouzí ze spánku. 3Boháč se namáhá shromažďováním majetku, a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi. 4Chuďas se namáhá při skrovném živobytí, a odpočívá-li, upadá do bídy. 5Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění, kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí. 6Mnozí ztroskotali kvůli zlatu, slepě se řítili do záhuby. 7Zlato je pastí svým ctitelům, každý nemoudrý se do ní chytí. 8Blaze bohatému, který zůstává bez úhony a za zlatem se nepachtí. 9Kdo je takový? Ať mu blahořečíme. Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci. 10Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený? Bude to jeho chloubou. Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich, kdo mohl činit zlé, ale neučinil to? 11Jeho štěstí je zajištěno a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.
Hostiny
12Zasedls k bohatému stolu? Neotvírej lačně svá ústa a neříkej: „Je na něm toho tolik!“ 13Pamatuj, že ničemné oko je neštěstím; co horšího bylo stvořeno než takové oko? Proto vzdychá po všem, co vidí. 14Nenatahuj ruku po tom, nač pohleděl druhý, netlač se s ním u mísy! 15Hleď podle sebe pochopit úmysly svého bližního a při každém činu uvažuj! 16Co ti předloží, pojídej jako člověk, nejez hltavě, aby ses nezprotivil. 17Ukázněně přestaň první, nebuď nenasytný, ať nepohoršuješ. 18Sedíš-li u stolu mezi četnými hosty, nenatahuj svou ruku jako první. 19Jak málo stačí ukázněnému člověku! Nevzdychá potom na lůžku. 20Kdo se nepřecpává, má zdravý spánek, ráno vstává se svěží myslí. Nenasytný však trpí nespavostí, bolestmi žlučníku a zvracením. 21Jestliže jsi byl donucen jíst přes míru, vstaň, vyzvracej se v ústraní a uleví se ti. 22Poslyš mě, synu, a nepohrdej mnou, nakonec shledáš, jak pravdivá jsou má slova. Buď umírněný ve všem, co děláš, a žádná nemoc tě nepotká. 23Skvělého hostitele bude chválit každý ret, bude to věrohodné svědectví o jeho štědrosti. 24Proti skoupému však bude město reptat; svědectví o jeho lakotě bude přísné.
Víno
25Při pití vína nechtěj dělat hrdinu, víno už mnohé zahubilo. 26V peci se zkouší, jak je železo zakaleno, podobně víno vyzkouší srdce, když se holedbaví přou. 27Víno je pro lidi jako sám život, pokud je piješ s mírou. Jaký je život, když schází víno? Bylo stvořeno lidem pro radost. 28Obveselením srdce a radostí duše je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli. 29Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru, vede jen k urážkám a pomstychtivosti. 30Opilost naplňuje nemoudrého hněvem, až padne, zbavuje síly a způsobuje rány. 31Při pití vína bližního nekárej a nepohrdej jím, když je rozjařený. Nečastuj ho výčitkami a nevháněj do úzkých vymáháním dluhu.