1Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina, on pečlivě sečítá jeho hříchy. 2Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil; až ty budeš jednou prosit, budou i tobě hříchy odpuštěny. 3Když se člověk na člověka hněvá, může hledat uzdravení u Hospodina? 4Když s člověkem sobě rovným nemá slitování, může se modlit za odpuštění svých hříchů? 5Když chová zášť, ač sám je jen smrtelník, kdo smíří jeho hříchy? 6Pamatuj na poslední věci a zanech nenávisti, mysli na svůj konec ve smrti a dbej na přikázání. 7Pamatuj na přikázání a nechovej zášť vůči bližnímu, mysli na smlouvu Nejvyššího a přehlédni neúmyslná provinění. 8Zdržuj se sváru, budeš mít méně hříchů; prchlivost rozněcuje svár. 9Hříšný člověk znepřátelí mezi sebou přátele a vnáší pomluvy mezi pokojné. 10Oheň vzplane podle toho, jaké je dříví, a svár vzplane podle toho, jak je tuhý. Čím je člověk mocnější, tím je prchlivější, čím je bohatší, tím spíše propuká v hněv. 11Ukvapená hádka roznítí oheň, náhlý svár vede ke krveprolití. 12Jiskra vzplane, když na ni foukáš, zhasne, když na ni plivneš; přitom obojí vychází z jedněch úst.
Zlolajný jazyk
13Klevetníka a člověka obojetného proklínejte, vždyť způsobil záhubu mnoha pokojným lidem. 14Štvavý jazyk poškodil život mnohým a hnal je z národu do pronárodu, zničil i hrazená města a podvrátil domy velmožů. 15Štvavý jazyk vyhnal statečné ženy a připravil je o plody jejich námahy. 16Kdo jím se dá vést, nedojde odpočinutí, nebude přebývat v pohodě. 17Rána důtkami působí podlitiny, rána jazykem drtí kosti. 18Mnozí padli ostřím meče, ale víc jich padlo za oběť jazyku. 19Blaze tomu, kdo je před ním chráněn, kdo nezakusil jeho kousavost, kdo nebyl zapřažen v jeho jhu a nebyl svázán jeho pouty. 20Jeho jho je železné a jeho pouta bronzová. 21Smrt, kterou způsobí, je zlá, i podsvětí je lepší než on. 22Zbožné zlý jazyk neovládne, nevzplanou v jeho plameni. 23Kdo opouštějí Hospodina, ti mu padnou za oběť, oheň se v nich rozhoří a nezhasne. Pustí se do nich jako lev, rozsápe je jako levhart. 24Jen obežeň svůj statek plotem z trní a své stříbro a zlato ulož pod zámek. 25Svá slova važ a odměřuj a ústa zavři dveřmi na závoru. 26Dej pozor, abys neuklouzl jazykem a nepadl do rukou tomu, kdo na tebe číhá.