1Moudrost se mocně šíří od jednoho konce světa na druhý a ušlechtile všechno spravuje.
Moudrost učí rozumět Božím skutkům
2Zamiloval jsem si ji a od svého mládí ji vyhledával, zatoužil jsem přivést si ji jako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy. 3Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si ji zamiloval. 4Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků. 5Je-li v životě vytouženým pokladem bohatství, v čem spočívá větší bohatství než v moudrosti, která všechno působí? 6Když je rozumnost při díle, kdo dokáže víc než ona? 7A miluje-li kdo spravedlnost, jejím dílem jsou ctnosti; ona vyučuje rozvaze a rozumnosti, spravedlnosti a statečnosti, nad které v lidském životě není nic prospěšnějšího. 8Touží-li někdo též po bohatých zkušenostech, ona ví o věcech dávno minulých a naznačuje budoucí, zná důkazové postupy i řešení hádanek, předvídá znamení a zázraky i výsledky časů a věků.
Moudrost znamená mnohý zisk
9Rozhodl jsem se tedy přivést si ji a žít s ní, protože vím, že mi bude rádkyní k dobrému a utěšitelkou v starostech a zármutku. 10Pro ni dojdu slávy u zástupů a úcty u starců, já mladík. 11Budu shledán bystrým v úsudku a v očích vládců vzbudím obdiv. 12Budu-li mlčet, budou vyčkávat, ozvu-li se, budou naslouchat, a když se rozhovořím, položí si ruku na ústa. 13Skrze ni dojdu nesmrtelnosti a těm, kteří přijdou po mně, zanechám věčnou památku. 14Budu vládnout lidem a pronárody se mi podrobí. 15Obávaní vládcové dostanou strach, až o mně uslyší, ve shromáždění lidu se ukáži dobrý a statečný na bojišti. 16Až se vrátím domů, odpočinu si u ní; pobývat s ní nepůsobí trpkost a spolužití s ní není trápením, ale potěchou a radostí. 17Když jsem si to promyslil a svým srdcem uvážil, že nesmrtelnost se váže s moudrostí, 18že v jejím přátelství je pravé potěšení, v práci jejích rukou nevyčerpatelné bohatství, v její stálé společnosti že je rozumnost a v účasti na jejích slovech proslulost, chodil jsem sem a tam a hledal, jak bych si ji přivlastnil. 19Narodil jsem se jako nadaný hoch a byl jsem obdařen citlivou duší; 20že jsem byl nadto dobrý, dostalo se mi neposkvrněného těla. 21Když jsem však poznal, že moudrosti se nezmocním jinak, než dá-li mi ji Bůh, – a to už byla známka, že jsem pochopil, čí je to milostivý dar –, obrátil jsem se na Hospodina, modlil jsem se k němu a prosil ho z celého srdce: