1 Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,2 vždyť je psáno: ‚V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.‘ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!3 Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,4 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech,5 pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění;6 prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou,7 slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně,8 procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu;9 jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;10 máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.
— Obnova vzájemné lásky
11 Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.12 V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte.13 Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci! 14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ 17 A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘18 a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘.