Přísloví 31

Bible Kralická

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho. 

2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých? 

3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále. 

4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného, 

5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených. 

6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha, 

7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více. 

8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti, 

9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného. 

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její. 

11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku. 

12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého. 

13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma. 

14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj. 

15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým. 

16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici. 

17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá. 

18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její. 

19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno. 

20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému. 

21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní. 

22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její. 

23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země. 

24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci. 

25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní. 

26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím. 

27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí. 

28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji, 

29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky. 

30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude. 

31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její. 

Public Domain

Přísloví 31

Český ekumenický překlad

SLOVA LEMÚELOVA

1  Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:  

2  Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?  

3  Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.  

4  Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,  

5  aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.  

6  Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,  

7  ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.  

8  Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,  

9  ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef) 

CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét) 

11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel) 

12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet) 

13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé) 

14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav) 

15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin) 

16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet) 

17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet) 

18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod) 

19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf) 

20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed) 

21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém) 

22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún) 

23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek) 

24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin) 

25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé) 

26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde) 

27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf) 

28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš) 

29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín) 

30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv) 

31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!  

© 2001 Česká biblická společnost