1Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.2Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.3Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.4Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.5Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.6Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?7Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.8Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.9Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?10Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.11Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.12Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.13Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.14Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.15Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.16Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.17Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.18Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.19Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.20Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.21Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,22Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.23Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.24Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?25Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.26Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.27Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.28Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.29Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.30Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Přísloví 20
Český ekumenický překlad
1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není. 2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě. 3 Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává. 4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude. 5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá. 6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde? 7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům! 8 Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé. 9 Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu?“ 10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností. 11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý. 12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin. 13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem. 14 „Špatné, špatné,“ říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí. 15 Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání. 16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 17 Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku. 18 Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou. 19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou. 20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě. 21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané. 22 Neříkej: „Odplatím za zlo!“ Čekej na Hospodina a on tě zachrání. 23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého. 24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě? 25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno,“ a po slibu si to rozmýšlet. 26 Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu. 27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby. 28 Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn. 29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny. 30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.