1Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,2Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,3Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.4Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.5Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.7Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.8Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.9Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?10Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.11A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,12Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,13Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,14Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;15Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,16Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.17A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,18Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.19Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.20Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,21Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,22Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,23Obnoviti se pak duchem mysli vaší,24A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.25Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.26Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.27Nedávejte místa ďáblu.28Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.29Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.30A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.31Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,32Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4
Český ekumenický překlad
— Skutečnost nového života
1 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,2 dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce3 a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.4 Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;5 jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. 7 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8 Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘ 9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem?10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla,13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.15 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno. 17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili –21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,23 obnovte se duchovním smýšlením,24 oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
— Znaky nového života: láska
25 Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.26 ‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce27 a nedopřejte místa ďáblu.28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.