1Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.2I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,3Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.4Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.5Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi.6Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?7Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.8Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.9Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.10Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.11Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.12Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.13Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.14Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.15Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.16Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.17Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.18Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?19Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.20Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.
Abakuk 2
Český ekumenický překlad
— Prorokovo vidění - Hospodin odpovídá na prorokovo volání a ujišťuje ho svou věrností.
1 Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost. 2 Hospodin mi odpověděl, řekl: „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst. 3 Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“
SOUDY A TRESTY - Prorok ohlašuje spravedlivému Boží milost. Běda všem svévolníkům.
4 Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost. 5 Jako víno oklame, tak neobstojí troufalý muž. Rozevírá chřtán jako podsvětí, zůstane jako smrt nenasytný, i kdyby pro sebe zabral všechny pronárody a všechny národy shromáždil k sobě. 6 Což ti všichni neužijí proti němu pořekadel, posměšných popěvků a narážek na něj? Bude se říkat: Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří. Jak dlouho? I tomu, kdo zástavou zatěžuje. 7 Což tvoji dlužníci náhle nepovstanou, nevzchopí se ti, kteří se třesou strachem? Budeš jim vydán v plen. 8 Za to, že jsi plenil mnohé pronárody, budou plenit všechny ostatní národy tebe za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích. 9 Běda tomu, kdo chamtivě shání mrzký zisk pro svůj dům, aby si založil hnízdo na výšině, aby se vyprostil ze spárů zla. 10 Rozhodl ses k hanbě svého domu učinit konec mnohým národům; hřešíš sám proti sobě. 11 I kámen ze zdi bude křičet, trám z krovu mu odpovídat. 12 Běda tomu, kdo staví město na prolité krvi a zabezpečuje tvrz bezprávím. 13 Hle, což to není od Hospodina zástupů, když „lidé se namáhají, a pozře to oheň, národy se lopotí pro nic za nic?“ 14 Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají moře. 15 Běda tomu, kdo napájí svého bližního, tobě, který přiměšuješ jed svého hněvu a opíjíš ho a na jeho nahotu se díváš. 16 Dosyta se najíš pohany, ne slávy. I ty budeš pít a ukáže se tvá neobřezanost. I na tebe dojde číše z pravice Hospodinovy a zlořečení na tvou slávu. 17 Násilí na Libanónu se obrátí proti tobě, pobíjení zvířat ti nažene děsu za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích. 18 Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel lži? Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky. 19 Běda tomu, kdo říká dřevu: „Procitni,“ kdo říká němému kameni: „Vzbuď se.“ Něco takového má být učitelem? I když je to potaženo zlatem a stříbrem, nemá to žádného ducha. – 20 Hospodin je ve svém svatém chrámu. Ztiš se před ním, celá země!