1Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.2Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.3Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.4Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.5Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.6Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.7Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.8Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.9Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,10Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.11Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.12Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.13Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.14Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.15Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.16Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Žalm 91
Český ekumenický překlad
KDO V ÚKRYTU NEJVYŠŠÍHO BYDLÍ
1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. 2 Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“ 3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. 4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. 5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, 6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. 7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového. 8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky. 9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, 10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. 11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. 12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; 13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. 14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno. 15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou, 16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.