Přihlaste se zdarma

Žalm 60

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, 2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. 3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám. 4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje. 5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení. 6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah. 7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne. 8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím. 9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj. 10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub. 11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee? 12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ] 

Public Domain

Žalm 60

Český ekumenický překlad



1  Pro předního zpěváka, podle „Lilie svědectví“. Pamětní zápis, Davidův, k vyučování, 2 když válčil s Aramejci z Dvojříčí a s Aramejci ze Sóby; po návratu pobil Jóab Edómce v Solném údolí, dvanáct tisíc mužů.  3  Zanevřels na nás, Bože, prolomils naše řady, stíhal nás hněv tvůj. Navrať se k nám!  4  Zemí jsi otřásl, rozštěpil jsi ji; scel její trhliny, neboť se hroutí!  5  Vlastnímu lidu dals okusit tvrdost, dals nám pít víno, až závrať nás jímá.  6  Dopustils, aby ti, kdo se tě bojí, korouhev k ústupu před lukem zvedli. -Sela-  7  Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz nám!  8  Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót.  9  Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát.  10  Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc. Spusť, Pelišteo, proti mně válečný ryk!“  11  Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu?  12  Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože?  13  Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka.  14  S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.