Přihlaste se zdarma

Žalm 144

Bible Kralická

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě. 2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi. 3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš? 4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející. 5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou. 6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je. 7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců. 8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá. 9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati, 10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného. 11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá. 12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu. 13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich. 14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich. 15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest. 

Public Domain

Žalm 144

Český ekumenický překlad



1  Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!  2  Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje.  3  Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš?  4  Člověk se podobá vánku, jeho dny jsou jak stín pomíjivé.  5  Hospodine, nakloň nebesa a sestup! Dotkni se hor a bude se z nich kouřit.  6  Udeř bleskem, rozptyl nepřátele, vypusť své šípy a uveď je v zmatek,  7  vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců!  8  Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná!  9  Bože, chci ti zpívat novou píseň, s harfou o deseti strunách budu ti pět žalmy.  10  Ty, jenž dáváš spásu králům, jenž Davida, svého služebníka, vyprošťuješ od zhoubného meče,  11  vyprosti mě a vysvoboď z rukou cizozemců! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná.  12  Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru.  13  Naše sýpky ať jsou plné, ať skýtají hojnost všeho. Našich ovcí ať je na tisíce, desetitisíce všude vůkol,  14  náš skot ať je březí. Ať nás nepostihne vpád a odvlékání, ať nezazní žalostný křik na ulicích.  15  Blaze lidu, jemuž se tak daří. Blaze lidu, jehož Bohem je Hospodin!