2. Královská 9,1 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Jehu, král izraelský

1 Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých učedníků a řekl mu: „Přepásej se, vezmi s sebou tuhle nádobku s olejem a jdi do Rámot-gileádu. 2 Až tam přijdeš, vyhledej Jehua, syna Jošafatova, syna Nimšiho. Jdi za ním, odveď ho od jeho druhů a vezmi ho do nejzazšího pokojíku. 3 Tam vezmi nádobku s olejem, vylij mu ji na hlavu a řekni: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘^[1] Pak otevři dveře a uteč. Na nic nečekej!“ 4 A tak ten mládenec, ten mladý prorok, odešel do Rámot-gileádu. 5 Když tam dorazil, probíhala právě porada vojevůdců. „Mám pro tebe slovo, veliteli,“ řekl mládenec. „Pro kterého z nás?“ zeptal se Jehu. „Pro tebe, veliteli!“ řekl mu. 6 A tak vstal a šel s ním dovnitř. On mu tam polil hlavu olejem a řekl mu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem Izraelem. 7 Vyhladíš dům svého pána Achaba, a tak pomstím krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, prolitou rukama Jezábel. 8 Celý dům Achabův zahyne. Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele – pána i kmána až do posledního pacholka! 9 Naložím s domem Achabovým jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova. 10 A Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí a nikdo ji nepohřbí!“ Pak otevřel dveře a utekl. 11 Jehu se vrátil mezi vojevůdce svého pána. „Všechno v pořádku? Co ti ten blázen chtěl?“ vyzvídal jeden z nich. „Sami víte, jak takoví lidé blábolí,“ odpověděl jim. 12 „Nelži,“ oni na to. „Pěkně nám to řekni!“ A tak jim vyprávěl: „Mluvil se mnou tak a tak. Že prý: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“ 13 A oni hned vzali každý svůj plášť, prostřeli ho pod ním na schody, troubili na beraní roh a volali: „Jehu je král!“

Smrt Jorama a Achaziáše

14 Tak Jehu, syn Jošafata, syna Nimšiho, zahájil spiknutí proti Joramovi. (Joram zatím v čele izraelského vojska hájil Rámot-gileád před aramejským králem Chazaelem. 15 Pak se ale král Joram vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které v boji s aramejským králem Chazaelem utržil.) Jehu prohlásil: „Jestli mě opravdu chcete za krále, nedovolte nikomu uniknout z města a prozradit to v Jizreelu.“ 16 Jehu pak nasedl do vozu a jel do Jizreelu, kam Jorama k jeho lůžku přijel navštívit judský král Achaziáš. 17 Když strážný na jizreelské věži uviděl, jak se blíží Jehuův houf, zvolal: „Vidím nějaký houf!“ Joram na to řekl: „Vyber jezdce a pošli jim ho vstříc, ať se zeptá, zda přináší pokoj.“ 18 Jezdec jim tedy vyrazil naproti: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ Strážný tedy ohlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ 19 Král jim tedy vyslal naproti dalšího jezdce: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ 20 Strážný pak ohlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehu, syn Nimšiho; jede jako šílený.“ 21 „Zapřahej!“ rozkázal na to Joram. Zapřáhl mu tedy vůz a izraelský král Joram vyrazil. Také judský král Achaziáš vyjel; každý se vydal ve svém voze naproti Jehuovi. Setkali se na pozemku Nábota Jizreelského. 22 Když Joram uviděl Jehua, zeptal se: „Jehu, je pokoj?“ „Jak může být pokoj,“ zvolal Jehu, „dokud je tu všude kolem smilstvo a čarodějnictví tvé matky Jezábel!“ 23 Nato Joram prudce obrátil vůz a ujížděl pryč. Ještě stačil křiknout na Achaziáše: „Achaziáši, zrada!“ 24 Vtom ale Jehu napjal luk a zasáhl Jorama mezi lopatky, takže mu šíp pronikl srdcem a on se zhroutil na podlahu svého vozu. 25 „Vezmi ho a pohoď na poli Nábota Jizreelského,“ řekl pak Jehu svému pobočníku Bidkarovi. „Jen si vzpomeň, jak jsme spolu jeli na vozech za jeho otcem Achabem, když nad ním Hospodin vynesl ortel: 26 ‚Za krev Nábota a jeho synů, kterou jsem tu včera viděl prolévat, mi zaplatíš zde na tomto poli, praví Hospodin.‘ Takže ho vezmi a pohoď na tom poli, jak řekl Hospodin.“^[2] 27 Jakmile judský král Achaziáš viděl, co se děje, ujížděl pryč k Bet-haganu. Jehu se ale pustil za ním a křičel: „Toho taky!“ Zasáhli ho ve voze na svahu Gur poblíž Jibleamu. Dojel ale až do Megida, kde zemřel. 28 Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pochovali ho k jeho otcům do jeho hrobu ve Městě Davidově. 29 Achaziáš kraloval nad Judou od jedenáctého roku Achabova syna Jorama.

Smrt Jezábel

30 Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna. 31 Jehu právě vjížděl do brány. „Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?“^[3] zavolala. 32 On se podíval směrem k oknu a vykřikl: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Vyhlédli dva nebo tři komorníci. 33 „Shoďte ji dolů,“ zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali. 34 Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera.“ 35 Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce. 36 Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: „Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí. 37 Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.‘“^[4]

Český ekumenický překlad

— Jehú pomazán za krále - Elíša posílá jednoho z prorockých žáků, aby pomazal Jehúa za krále.

1 Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a řekl mu: „Opásej si bedra, do ruky vezmi tuto nádobku oleje a jdi do Rámotu v Gileádu. 2 Až tam přijdeš, poohlédni se po Jehúovi, synu Jóšafata, syna Nimšího. Přijdeš, řekneš, aby vstal ze středu svých bratří, a zavedeš ho do nejzazšího pokojíka. 3 Pak vezmeš nádobku s olejem, vyleješ mu jej na hlavu a řekneš: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Otevřeš dveře a dáš se bez otálení na útěk.“ 4 Mládenec, byl to prorocký mládenec, šel do Rámotu v Gileádu. 5 Přišel, když velitelé vojska právě zasedali. Řekl: „Mám něco pro tebe, veliteli.“ Jehú se tázal: „Pro koho z nás všech?“ Odpověděl: „Pro tebe, veliteli.“ 6 Jehú vstal a vešel dovnitř a on mu vylil na hlavu olej. Řekl mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem. 7 Vybiješ dům svého pána Achaba. Tak pomstím prolitou krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, již prolila Jezábel. 8 Celý Achabův dům zahyne. Vyhladím z Achabova domu toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného. 9 Achabovu domu učiním jako domu Jarobeáma, syna Nebatova, a jako domu Baeši, syna Achijášova. 10 Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nikdo ji nepohřbí.“ Potom otevřel dveře a utekl.

— Smrt dvou králů a královny - Jehú zavraždí Achabova syna Jórama, jeho matku Jezábelu i judského Achazjáše.

11 Když Jehú vyšel k služebníkům svého pána, tázali se ho: „Je vše v pořádku? Proč k tobě ten ztřeštěnec přišel?“ Řekl jim: „Víte přece, že jaký muž, takové jeho tlachání.“ 12 Odpověděli: „Klameš. Pověz nám, co se děje!“ Tu řekl: „Tak a tak ke mně mluvil. Řekl: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“ 13 Každý vzal rychle své roucho a položili mu je pod nohy na schody, zatroubili na polnice a provolávali: „Jehú se stal králem!“ 14 Tak se spikl Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, proti Jóramovi. Jóram hájil tenkrát s celým Izraelem Rámot v Gileádu proti aramejskému králi Chazaelovi. 15 Pak se král Jóram vrátil, aby se v Jizreelu léčil z ran, které mu zasadili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi. Jehú řekl: „Jste-li se mnou, ať se nikdo nepokusí dostat se z města a oznámit to v Jizreelu.“ 16 Jehú nasedl na vůz a jel do Jizreelu, neboť tam ležel Jóram a judský král Achazjáš tam sestoupil podívat se na Jórama. 17 Strážný, který stál v Jizreelu na věži, spatřil přijíždět Jehúovu tlupu a volal: „Vidím nějakou tlupu!“ Jóram poručil: „Vyšli jim vstříc jezdce, aby se zeptal, zda je vše v pořádku.“ 18 Jezdec jim jel na koni vstříc a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú na to: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ Strážný hlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ 19 Jóram poslal na koni druhého jezdce. Ten dojel k nim a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú odpověděl: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ 20 Strážný opět hlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehú, syn Nimšího, neboť jede ztřeštěně.“ 21 Jóram poručil: „Zapřahej!“ Zapřáhli tedy do jeho vozu. I vyjel izraelský král Jóram i judský král Achazjáš, každý na svém voze, a vyjeli vstříc Jehúovi; setkali se s ním na dílu pole Nábota Jizreelského. 22 Když Jóram spatřil Jehúa, zeptal se ho: „Je vše v pořádku, Jehú?“ Jehú odpověděl: „Jakýpak pořádek, když trvá smilstvo tvé matky Jezábely a množství jejích čárů?“ 23 Jóram obrátil vůz a dal se na útěk. Na Achazjáše zavolal: „Achazjáši, zrada!“ 24 Jehú napjal luk a zasáhl Jórama mezi lopatky. Šíp mu pronikl srdcem a on se na voze zhroutil. 25 Jehú řekl jeho štítonoši Bidkarovi: „Seber ho a vyhoď ho na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň si: Když jsme spolu jezdívali se spřežením za jeho otcem Achabem, Hospodin nad ním vynesl tento výnos: 26 ‚Což jsem nedávno neviděl prolitou krev Nábota a jeho synů? je výrok Hospodinův. Proto ti dám odplatu na tomto dílu pole, je výrok Hospodinův.‘ Seber ho nyní a vyhoď ho na ten díl pole podle Hospodinova slova.“ 27 Judský král Achazjáš to viděl a dal se na útěk směrem na Bét-hagan. Jehú ho pronásledoval a volal: „Také toho ubijte!“ Ranili ho na voze na svahu Gúru u Jibleámu, ale Achazjáš ujel do Megida a tam zemřel. 28 Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pohřbili ho v Městě Davidově v jeho hrobě vedle jeho otce. 29 V jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova, se stal Achazjáš králem nad Judou. 30 Než přijel Jehú do Jizreelu, Jezábel o všem uslyšela. Namalovala si oči líčidlem, okrášlila si hlavu a vyhlížela z okna. 31 Když Jehú vstoupil do brány, zvolala: „Je vše v pořádku, Zimrí, vrahu svého pána?“ 32 Pozdvihl tvář k oknu a zvolal: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Dva tři dvořané na něho vyhlédli. 33 Poručil: „Shoďte ji!“ A shodili ji dolů. Její krev vystříkla na stěnu a na koně. Ti ji ušlapali. 34 Pak Jehú vstoupil, jedl a pil. Nařídil: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Je to dcera královská.“ 35 Šli tedy, aby ji pohřbili, ale nenašli z ní nic než lebku, nohy a ruce. 36 Vrátili se a oznámili mu to. Tu řekl: „To je to Hospodinovo slovo, které vyhlásil skrze svého služebníka Elijáše Tišbejského: ‚Na dílu pole v Jizreelu budou psi žrát tělo Jezábely.‘ 37 A Jezábelina mrtvola bude na dílu pole v Jizreelu jako hnůj na poli, takže nikdo neřekne: Toto je Jezábel.“